Za každých investovaných tisíc eur, respektive ekvivalent v českých korunách, do vybraných investičních certifikátů, které splňují požadavky zodpovědného investování, vysadíme jeden strom, říká Martin Kosobud, výkonný ředitel privátního bankovnictví ČSOB. To nyní přichází s novým produktem, který má spojit investování s tématem životního prostředí a přispět v boji s aktuálním tématem Česka – kůrovcem. Martin Kosobud očekává nárůst zájmu o společensky odpovědné investování a investice do oblastí, které souvisejí se životním prostředím. Zvláště u mladé generace. „Ta se bude o zodpovědné investování aktivně zajímat. Bude již součástí její DNA,“ dodává.

Téma zodpovědného chování rezonuje celou společností. Jak ve vaší bance ovlivňuje oblast privátního bankovnictví?

Oblast zodpovědného chování nás extrémně zajímá. Důvodem je nejenom osobní rozměr, protože se v tomto tématu najde každý z nás, ale také ten pracovní – z hlediska příležitostí, které s ním souvisejí a případně mohou vznikat. Evropská unie chce v následujících deseti letech investovat bilion eur do zelené politiky a tématu zodpovědnosti, Spojené státy v průběhu čtyř let dva až deset bilionů dolarů. Z těchto čísel jasně vyplývá, jak je toto téma důležité nejen pro společnost, ale jak se odrazí i ve firmách samotných, které začnou klást na životní prostředí větší důraz. V privátním bankovnictví to ovlivní zejména oblast investic. Z pohledu těchto čísel se můžeme relativně dobře dívat do budoucnosti a odhadnout, kam budou plynout peníze. Jak z toho budou profitovat společnosti a jak se to bude odrážet na zhodnocení akciových trhů. Zodpovědné chování je navíc jedním z hlavních témat celé skupiny ČSOB. Je součástí naší banky ze všech stran.

 Nyní v Česku propojujete zodpovědné investování s tématem životního prostředí. Jaké důvody vás k tomu vedly?

Přicházíme nyní se zalesňovacím investičním certifikátem, který je v Česku unikátní. Jeho prostřednictvím chceme rozšířit povědomí o zodpovědném investování a zároveň pomoci s aktuálním tématem, kterým je kůrovec. Za každých investovaných tisíc eur do vybraných investičních certifikátů, které splňují požadavky zodpovědného investování, vysadíme jeden strom v lokalitě kolem Velké Bíteše. Právě Vysočina patří k nejvíce zpustošeným oblastem, protože kůrovec napadá převážně smrkové lesy, kterých je zde kolem 70 procent. Na ploše přes 3,5 hektaru chceme letos vysadit na 30 tisíc listnatých a jehličnatých stromů. Výsadbou zejména dubů, buků a borovic chceme i využít šanci, kterou nám svým způsobem kůrovec přinesl a zalesnit tu lokalitu jinak, než to udělali naši předci. Než vyroste zdravý les, nějakou dobu to potrvá. Ale až budeme všichni, co tu pracujeme, v důchodu, možná se dojedeme na Vysočinu podívat, sáhneme si na ty stromy a oceníme, že jsme udělali něco pro společnost. O to nám šlo především. Chtěli jsme také klientům spojit investování s konkrétním projektem. Mnoho věcí kolem zodpovědného investování jde mimo vnímání lidí, a tak jsme jim chtěli jejich představy zhmotnit do nějakého výsledku.

Jaký je zájem o zodpovědné investování u vašich klientů?

S ohledem na to, že se mu nevěnujeme příliš dlouho, není pro naše klienty zodpovědné investování tak častým tématem. To se může velmi rychle změnit. Minimálně tuto zkušenost máme z belgického trhu, z naší mateřské KBC. Ta zaznamenává obrovský zájem o investice do SRI (Socially res­ponsible investing, pozn. red.) fondů a do oblastí, které souvisejí se životním prostředím. Myslím si, že jsou kolegové v Belgii více než překvapení, jak toto téma klienty oslovilo. Že se to zatím neděje v takové míře u nás, může souviset i s historickou rolí uhlí a těžkého průmyslu v Česku. Naše generace v tom vyrůstala a možná jsme tolik nevnímali oteplování planety jako problém. Svou roli hraje také věková struktura klientů, která je obecně v privátním bankovnictví vyšší. U zástupců starší generace nemusí zájem o tyto investice přijít tak rychle, i když také oni myslí na budoucnost svých dětí a vnoučat. U mladé generace bude ale již součástí jejich DNA a budou se o zodpovědné investování značně zajímat. Naše banka bude navíc v této oblasti velmi aktivní, takže se brzo stane velkým tématem.

Je jedním z důvodů i snaha o získání konkurenční výhody?

Ne tak úplně, protože záměr v podobě indexového certifikátu nebyl vůbec byznysový. Sami hledáme hodnotu, která dává smysl. Chtěli jsme v rámci privátního bankovnictví najít nějakou formu pomoci s konkrétním problémem. Úspěšně prodáváme certifikáty v objemu přibližně tři miliardy korun ročně a na různá témata. Nemyslím si, že tímto prodáváme o tolik víc. Naším cílem je ale mít pestrou škálu indexových certifikátů, se zajímavou myšlenkou. Pokud se nám to podaří, budeme mít velkou radost, bez jakéhokoliv podtextu.

Je již nyní v této oblasti dostatek investičních příležitostí?

Určitě. Nemyslím si, že bychom trpěli nedostatkem investičních příležitostí. Také předpokládáme, že bude růst jejich výnosnost. I s ohledem na již zmiňované pobídky z Evropské unie a Spojených států amerických.

Martin Kosobud (53)

výkonný ředitel ČSOB Private Banking a Wealth Office

- V ČSOB začal pracovat v roce 1993, a to nejprve v oblasti korporátních financí. Později přešel do společnosti Patria Asset Management, kde se věnoval investicím a transakcím spojeným s fúzemi a akvizicemi. V roce 2002 se stal ředitelem českobudějovické pobočky privátního bankovnictví ČSOB.

- Výkonným ředitelem ČSOB Private Banking byl jmenován k 1. lednu 2011. Pod jeho vedením se z něj stalo největší a nejlepší privátní bankovnictví v Česku, což opakovaně ocenily prestižní magazíny Euromoney a The Banker/PWM.

- Ve volném čase se rád věnuje triatlonu, kde jeho dosud největším úspěchem byla účast v triatlonovém závodě Ironman na Havaji před šesti lety.

Do čeho tedy v současnosti vaši klienti nejvíce investují?

Každý z našich klientů má jiný investiční apetit. Ve srovnání se zahraničím jsou čeští investoři nicméně více konzervativní. Postupně ale zvyšují investice do akcií, respektive do dynamičtějších produktů.

V oblasti privátního bankovnictví působíte řadu let. Jak se za tu dobu změnilo privátní bankovnictví?

Ačkoliv je privátní bankovnictví stále tradičním byznysem a vztah klient–bankéř je v něm na prvním místě, výrazně se změnilo to, že již klienti neočekávají jenom ten vztah. Chtějí mít i digitální přístup ke všem věcem, které jako banka nabízíme. To je ovlivněno světem, ve kterém žijeme a tou chytrou krabičkou, kterou máme všichni po ruce, kdykoliv a kdekoliv. Klient se s vámi chce potkat, mít s vámi osobní vztah, ale na druhou stranu chce spoustu věcí řešit jednoduše, prostřednictvím digitálního světa. A ten chce mít v té nejvyšší kvalitě.

Zalesňovací certifikáty nejsou jediným produktem zaměřeným na konkrétní příběh, který nabízíte. Od roku 2014 je jím i Karta dobré vůle. Na jakém principu funguje?

Z každé transakce Kartou dobré vůle posílá ČSOB ve spolupráci s Mastercard 0,6 procenta na zlepšení životní situace konkrétních handicapovaných osob. Od roku 2017 mohou též klienti na charitativní účely přispívat z vlastních prostředků předem zvoleným procentem.
Musím říct, že mi až vyráží dech, že jsme za dobu jejího fungování vybrali přes úctyhodných 17 milionů korun. Je to číslo, na které jsme v privátním bankovnictví velmi pyšní. Stojí za ním mnoho příběhů. Finanční prostředky se použily například na nákup naslouchadel, handbiků, asistenčních a cvičebních pomůcek, vybavení chráněných bydlení, cvičných kuchyní pro nevidomé nebo na neurorehabilitace pro děti s mozkovou obrnou.

Jaké máte ohlasy na Kartu dobré vůle od svých klientů?

Klienti přijali kartu s velkým nadšením. Někteří k ní přistupují tak, že čím více utrácejí, tím více přispívají na dobročinné účely. Za její oblíbeností stojí i pocit, který mají při samotném nákupu. Ta emoce je najednou jiná, než že jen zaplatili za nějaké zboží.

Je důvodem také to, že přispívají na konkrétní projekt, a ne obecně na charitativní organizaci?

Přesně tak. Klienty primárně zajímá konkrétní příběh než nějaké velké sumy, které se dávají jinam. V naší bance se na výběr projektů klade velký důraz, máme vlastní experty, kteří dbají o to, aby byly peníze využity správně.

Je to i jeden z trendů v bankovnictví? Že lidem již nestačí produkt, ale chtějí za ním vidět něco víc?

Ano. Klienti relativně dobře reagují na příběhy, které jim dávají smysl. Chtějí vidět i nějakou jinou hodnotu než samotný produkt. Mít produkt v excelentní podobě a kvalitě již dnes nestačí. Musí mít účel a smysl.

Dá se to vůbec ještě nějak posunout? Jakou vidíte budoucnost privátního bankovnictví?

Já věřím, že se to ještě posunout dá. Mě by například ještě před pár měsíci vůbec nenapadlo, že jsme schopni připravit takový produkt, jaký jsme připravili v rámci zalesňování, a ještě v tak krátkém čase. Je za ním obrovské množství práce. Jen vykomunikovat, že zalesníte část lesa, a veškerá administrace k tomu. Posunout se to tedy určitě dá. Třeba to již nebude několik hektarů lesa, ale nově vybudovaný rybník nebo cokoliv, co bude dávat smysl.

Text nevyjadřuje názor redakce