Postavit kancelářskou budovu v šetrném standardu a s ekologickými certifikacemi bylo ještě před pár lety raritou, dnes je to běžné. "Některé firmy chtějí jen získat placku s certifikací a ukazovat ji na svých webovkách, protože se to nosí," říká Petr Vogel, expert na udržitelné budovy společnosti EkoWATT a České rady pro šetrné budovy. Jiným jde skutečně o udržitelnost a chlubí se nikoli plackou, ale tím, jaké šetrné technologie budova obsahuje a jak dobře se v ní pracuje. "Šetrná kancelářská budova bude vždy o něco dražší než běžná. V průběhu let se ale investice vrátí, a to hlavně na zaměstnancích. Budou v práci spokojení, zdraví a produktivní," doplňuje Petr Vogel.
Co je teď ve stavbách kancelářských ekologicky šetrných budov nejvíc trendy?
V posledních letech se rozmáhají zelené střechy, za což jsem velmi rád. Zelené střechy už se však nedělají jen naoko, ale jako skutečně využitelné pobytové plochy pro odpočinek i pro práci. Jsou to střechy, které vlastně představují další patro budovy, s trávníky, záhony, stromy či lavičkami. Tyto střechy zadržují vodu, chrání budovu před přehříváním a obohacují faunu a flóru ve městech. Investoři už nevnímají pobytovou zelenou střechu jen jako prodražení projektu, ale jako přidanou hodnotu. Je to rozhodně pozitivní trend.
Dá se taková pobytová zelená střecha zpětně realizovat i na starších budovách, které s ní původně nepočítaly?
To záleží na statice té budovy a výškových limitech v dané lokalitě. Zelená střecha je totiž výrazně těžší, protože obsahuje substrát a zadržuje vodu. Lepší tedy je, pokud se s ní počítá již v architektonickém návrhu. Ale není nemožné zřídit ji i zpětně, pokud to podmínky dovolí. Minimálně střecha s rozchodníky, i třeba bez zeminy, s tenkým pásem izolantu, který zadržuje vodu, se dá aplikovat téměř všude.
Partner a konzultant společnosti EkoWATT, která pomáhá investorům navrhovat ekologicky šetrné budovy a získat ekologické certifikace, mimo jiné BREEAM a LEED.
Vystudoval Fakultu stavební ČVUT, spoluzaložil Českou radu pro šetrné budovy, působí v ní jako člen představenstva.
Bydlí u Prahy, v pasivním domě.
Řekl jste, že zelená střecha kancelářských budov je nákladnější než střecha klasická. Dokážete říct o kolik?
U kancelářských budov to navýšení určitě nebude zásadní, ale samozřejmě závisí na ploše, kterou chcete zelení osadit. Návratnost zelené střechy, pokud má vyšší mocnost substrátu a je skutečně hodnotná, se projevuje zejména v tom, že navýší zastavěnost území. To jsou limity, které se počítají přes koeficienty zeleně.
To znamená, že když stavíte budovu, musíte věnovat nějaký podíl plochy zeleni a zelená střecha se do této plochy počítá? Takže pak nemusíte zřizovat tak velkou zahradu kolem budovy?
Ano, je dané, kolik plochy můžete zastavět a jaký musí být podíl zeleně. Používá se na to specifický výpočet. Podle mocnosti substrátu na zelených střechách lze tyto střechy také do zeleně započítat. Samozřejmě si pak stavitel zvyšuje výtěžnost té hlavní plochy, kterou může více zastavět.
Co všechno musí budova mít, aby se o ní dalo říct, že je ekologická?
Má minimální uhlíkovou stopu v celém svém životním cyklu. To znamená, že za prvé je málo energeticky náročná a spotřebovává energie ze šetrných zdrojů. Případně má na sobě nebo v blízkém okolí instalovány obnovitelné zdroje energie. Druhá vlastnost je takzvaná cirkularita, tedy stavba má malé nároky na neobnovitelné zdroje, což jsou veškeré primární suroviny jako kamenivo, cement, železná ruda pro ocel a tak dále. Taková budova je postavená z materiálů, které v sobě mají nějaký díl recyklátů, nebo jsou dokonce na bázi přírodních materiálů, především dřeva. Mezi cirkulární zdroje bych zařadil i pitnou vodu. Ta sice obnovitelná je, ale rozhodně je záhodno s ní šetřit.
Takže by měla mít rekuperaci či vlastní čistírnu vody?
Nemusí nutně rekuperovat vodu, ale minimálně třeba mít takzvané šetrné výtokové armatury, to znamená ty, které spotřebovávají méně vody. Samozřejmě pak se nabízí druhotné využití vod, například dešťové vody. U komerčních staveb je také nezanedbatelná například voda z kondenzátu, která se dá rovněž využít.
Z kondenzátu?
Je to voda, která kondenzuje při chlazení prostor. Dá se využít například ke splachování toalet.
Zmínil jste, že u ekologických budov se používají už pro jejich stavbu recyklované materiály. Dá se říci, že je to běžné, že se používá recyklovaný cement nebo kamenivo, anebo se spíše používají nové materiály?
Je mnoho klasických stavebních materiálů, o kterých většina lidí ani neví, že obsahují vysoký podíl recyklátu. Typický příklad je sádrokarton, který má vysoký podíl energosádrovce, což je odpad z odsiřování elektráren. Naprostá většina oceli se třeba vyrábí ze starého kovošrotu. U betonu je to horší, tam se používají skutečně primární suroviny. Ale jsou dnes na trhu i produkty, které využívají recyklované kamenivo oproti těženému. Firmy jsou k tomu dokonce nucené, protože za posledních třicet let se v Česku neotevřel jediný kamenolom, takže je tu trvale udržitelný tlak na výrobce stavebního kamene naučit se materiály znovu používat.
Nařizují české zákony developerům, kolik recyklovaného materiálu musí v nových stavbách být?
Ne, nenařizují. Závisí na vůli investora, který se většinou řídí cenou toho materiálu. Že by si stavebník vybral materiál na bázi recyklátu čistě z dobré vůle, i když by takový materiál byl mnohem dražší, o tom silně pochybuji. Možná u nějakých soukromých menších projektů ano, ale u velkých ne. Pokud však developer cílí na nějaký certifikát šetrnosti budovy, pak s recyklovanými materiály pracovat musí.
Zmínil jste certifikační systémy. Nejznámější jsou zřejmě BREEAM a LEED, které hodnotí například to, jakou energetickou účinnost budova má, jak se podílí na emisích skleníkových plynů nebo jestli je její prostředí příznivé pro zdraví. Je to už v Česku běžné, že se nové kancelářské budovy stavějí s těmito certifikacemi, nebo je to zatím raritou?
U administrativních budov jsou tyto certifikace už úplně běžné, tedy u nových staveb. Časté také bývají u obchodních budov a už také u skladových hal či výrobních závodů. U bytových a rodinných domů nebo třeba hotelů to zase moc časté není. Je to dáno složitostí hodnocení a samozřejmě tím, kdo z té certifikace získává benefit. Komerční nemovitosti jsou většinou nájemní, často v nich sídlí mezinárodní korporace a to, že sídlí v certifikované budově, mají na svém seznamu politiky CSR. Samozřejmě každou firmu k získání certifikátu vede něco jiného, některá si jen odškrtne checklist CSR, jiná skutečně dbá na kvalitu vnitřního prostředí pro své zaměstnance, zajímá se o pohodu svých lidí. Ale skutečně platí, že zejména u kancelářských budov se tyto certifikace udělují velmi často.
Co se týče toho vnitřního prostředí, jak se pozná, že člověk pracuje v budově s touto ekologickou certifikací?
Ideálně by to prostředí lidé neměli vůbec vnímat, protože bude zcela komfortní a nic je nebude při práci rušit. Jde hlavně o tepelný komfort, kdy lidem není ani horko, ani zima, akustický komfort, tedy prostředí není hlučné. Na takovém pracovním místě je také hodně denního přirozeného světla a v dohledu je zeleň. V těchto budovách je možné si svůj komfort upravit podle libosti, například si nastavit osvětlení nebo si otevřít okno, to je dost důležité.
Otevřít okno? Zdá se mi, že ve spoustě kancelářských budov to nejde, byť by člověk chtěl. Je odkázán na klimatizaci.
Ano, to byl před pár lety trend, stavět budovy bez možnosti individuálního otevírání oken. Ale dnes je to opačně. Cílem je, aby lidé větrali, je to přirozená potřeba člověka. Zvlášť když je venku hezky a jsou pro to vhodné podmínky. Proto se snažíme budovy navrhovat s možností větrání.
Je šetrná kancelářská budova dražší než běžná kancelářská budova?
Nejhorší je, když klient přijde už s hotovým návrhem a povolenou stavbou, všechno má rozhodnuté a najednou z toho chce dělat šetrnou budovu. To se pak potýká s mnoha vícenáklady, věci se musí složitě domýšlet a implementovat, hodně se toho musí měnit. Naopak dobré je, když se začne od začátku spolu s architektem s tužkou v ruce, architektura jde šetrnosti naproti, a teprve pak se aplikují šetrné technologie, obnovitelné zdroje a tak dále. V takovém případě budova nemusí vyjít výrazně dráž než její běžná varianta. O něco dražší bude vždy, ale rozdíl ve výsledné ceně nebývá v poměru k celkovým nákladům zas tak výrazný. Navíc vždycky hraje roli dlouhodobý výhled života té budovy a návratnost investic, takže udržitelnost dává rozhodně smysl.
Dá se tedy říci, že vyšší cena šetrné budovy se vrátí v úsporách za energie?
To také, ale především se to vrátí v lidech. Když se zamyslíte nad tím, kolik klasický korporát zaplatí za energie a kolik za zaměstnance, tak se to liší zhruba stokrát. Lidé jsou klíčoví, a pokud jsou spokojení a v budově se cítí dobře, jsou zdraví, produktivní a váží si toho, že mohou pracovat pro takového zaměstnavatele, v tom pak tkví jádro návratnosti.
Takže developeři stavějí šetrné budovy proto, aby se v nich lidem dobře pracovalo, nebo jde někdy jen o čistý marketing?
To je u každého jinak. Jsou developeři − a to je extrém −, kteří chtějí placku s certifikací, protože se to zkrátka nosí. Na druhé straně jsou pak firmy, které se tou zeleností a udržitelností profilují, je to součást jejich filozofie. Tyto firmy pak cílí na skutečně vysoké úrovně certifikace. Nekomunikují jenom placku jako takovou, ale také znaky a vlastnosti budovy.
Stáhněte si přílohu v PDF
Dost často se moderní kancelářské budovy staví s prosklenou fasádou. Ta přece v zimě musí propouštět hodně chladu a v létě zase hodně tepla, což znamená více vyhřívání i chlazení. Může být i prosklená budova šetrná?
U takových budov je velmi důležitý propracovaný systém stínění. Na druhou stranu prosklená fasáda zase propouští hodně přírodního světla, takže se v ní nemusí tolik svítit. Když má fasáda otevíravé prvky, je možné omezit nebo zcela vypnout větrání. Když je venku dvacet stupňů, není přece důvod sedět zavřený za sklem s puštěnou klimatizací. Vždy ale závisí na podílu prosklení, budova musí být koncipovaná tak, aby se nepřehřívala a úniky tepla přes sklo nebyly příliš velké. Ale celkově vzato, i budova s velkým podílem prosklení může být díky šetrným technologiím energeticky efektivní, i když optimální to není.
Které šetrné budovy v Česku jsou podle vás opravdu dobře řešené?
Určitě budovy ČSOB v Praze na Radlické. Ta starší znamenala v roce 2008 určitý přelom ve vnímání kancelářské budovy. Lidé si začali uvědomovat, že kanceláře nemusí být jen unifikované řešení strohého betonu a skla, ale mohou vypadat příjemně, přirozeně a mohou fungovat ve spojení se zelení a přírodními materiály, například se dřevem. Ta druhá, nová centrála z roku 2019, je opravdu top standard. I měřitelně, podle získané certifikace, patří opravdu k deseti nejlepším budovám v Evropě. Kromě těchto bych zmínil i Main Point Karlín na Rohanském ostrově. Je to budova s vlnitou, výraznou fasádou. Byla dokončena v roce 2011, a o rok později dokonce získala ocenění v soutěži MIPIM Awards jako nejlepší kancelářská budova světa. Obsahuje spoustu zajímavých technologií, její barevné fasádní pilíře například fungují jako slunolamy a chladí se pomocí říční vody z Vltavy.
