Biomac je rodinná firma, která se výrobou a následným prodejem dřevěných briket a dřevěných pelet zabývá od roku 2001. Nicméně první briketovací lis majitel společnosti Zdeněk Černý sestrojil a zprovoznil už v roce 1991. "Dřevařské závody fungují naplno, nestíhají vyrábět a dodávat řezivo. Díky tomu je teď na trhu dostatek suroviny za rekordně nízké ceny," říká jednatel společnosti Martin Černý.

Jak se vyvíjel trh s dřevěnými briketami a peletami v začátcích tohoto tisíciletí?

Začátky byly velmi složité, český trh vůbec neexistoval, hnědé sirnaté uhlí se zde prodávalo za 2000 korun za tunu, naše výrobní náklady dřevěných briket byly 2500 korun za tunu. Automatické kotle na dřevěné pelety se téměř nevyráběly. Proto jsme se museli orientovat na naše zahraniční sousedy a 97 procent naší produkce jsme prodávali v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Francii a Belgii. Italský trh v tu dobu nebyl žádný.

Martin Černý, jednatel společnosti Biomac
Martin Černý, jednatel společnosti Biomac
Foto: archiv

Nebylo to riskantní, postavit začátek byznysu pouze na exportu?

Ani nebylo. Kvůli všem vládám od roku 1996, které nebyly schopny zastavit spalování hnědého sirnatého uhlí tak jako v Německu nebo Rakousku, jsme k tomu byli donuceni. Rakousko a Německo fungovaly a fungují úplně jinak. Daleko více si svého okolí a životního prostředí váží. My jsme toho využili. Bohužel jsme v letech 2003 až 2007 získávali různá ocenění za export ekologických paliv jako "Nejúspěšnější klient − Czech Trade" nebo "Nejúspěšnější klient − Exportní cena DHL". Říkám bohužel, protože ekopaliva měla skončit hlavně v českých kotelnách. Tehdy se to ovšem nedělo.

Změnila se nějak u nás po dvaceti letech situace?

Ano. Z výrobní kapacity 160 tisíc tun dřevěných briket a dřevěných pelet za rok prodáme na tuzemském trhu už 55 procent produkce a jen 45 procent jde na export. Není to tím, že bychom z pracně vybudovaných zahraničních trhů ustupovali, pozice si držíme. Výrobní kapacitu navyšujeme, každý rok instalujeme dvě až tři nové technologie. Další čtyři projekty plánujeme. Stavíme výrobní závody i na Slovensku, v Polsku a na Ukrajině.

Jakým způsobem své produkty konečným zákazníkům prodáváte a distribuujete?

Brikety vyrábíme v desetikilových baleních, pelety v patnáctikilových sáčcích, tunových žocích nebo volně ložené, známé jako foukané pelety. Jsme schopni zásobovat jak zákazníky, kteří si koupí jeden sáček pelet jako podestýlku pod křečky či balík briket do kamen na chalupu, tak domácnosti na celosezonní topení. Naše paliva ale směřují i do domovů důchodců, nemocnic, vojenských objektů, horských středisek, průmyslových hal, škol, do bytových domů či velkých kotelen na sídlištích. U těchto větších budov převažují celokamionové závozy briket, v případě pelet to jsou pak závozy speciální cisternou, která je nafouká do celosezonních zásobníků nebo sil, mnohdy i bývalých uhelen.

Které distribuční kanály používáte?

Většinu českých domácností obslouží naše kamenné prodejny a řetězce. Doposud jsme v Česku vybudovali síť 60 prodejen a stále ji rozšiřujeme. Konečným zákazníkům nabízí nejen kvalitní produkt a palivo, ale i možnost dopravy až do domu. Prodejnám napomáhá také e-shop. Dlouhodobě spolupracujeme i s obchodními řetězci jako Hornbach, Penny, Billa, Ahold a Kaufland. Velkoobchodní zákazníci pak kupují paliva po celých kamionech. V neposlední řadě využíváme cisternové závozy.

Jak se budou český trh a ceny paliv vyvíjet?

Vidím to pozitivně. Na český trh se budeme čím dál více orientovat, je to i filozofie a strategie firmy. Co se týče cen, v letošním roce budeme moci nabídnout v jarní akci našim zákazníkům výrazné slevy. Podařilo se nám dobře a levně nakoupit a zajistit hoblinu, pilinu a kůru pro naši výrobu. Dřevařské závody fungují naplno, nestíhají vyrábět a na trh dodávat řezivo. Díky tomu je na trhu dostatek suroviny za rekordně nízké ceny.

Text nevyjadřuje názor redakce