Babišův kabinet původně prosazoval, aby se tendr rozběhl už loni. Vloni v listopadu Babiš překvapil výrokem, že tendr není připraven a měl by se odložit. Jeho příprava přesto dál pokračuje. Námitek přibývá, ale současně roste tlak na to dát věci do pohybu. „Není zřejmé, zda se to vypíše a kdy se to vypíše,“ řekla Respektu k výsledku jednání parlamentních stran s premiérem Babišem o Dukovanech předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Vláda dále nově zvažuje, že celou akci bude financovat sama, přičemž loni podepsaná smlouva se společností ČEZ předpokládala pouze účast ve výši 70 procent nákladů. Z účasti na tendru chce vyloučit Čínu, ale ruský Rosatom zůstává dále ve hře, vyplývá z informací, které si odnesli zástupci opozice ze schůzky s premiérem k tomu, jak dál postupovat v největší veřejné zakázce Česka.

O značné překvapení se po jednání tripartity postaral ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, který oznámil, že celou stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany by mohl hradit stát, což později potvrdil i premiér Andrej Babiš. Společnost ČEZ však nebyla dle informací Ekonomického deníku o změně vládního postoje dopředu informována.

Zruší vláda smlouvy?

Pokud by stát opravdu financoval celou stavbu, musel by vypovědět dohody o dostavbě elektrárny, které loni 27. července podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jedna z nich stanoví, že stát zaplatí 70 procent nákladů na dostavbu a zaručí se za investiční úvěr společnosti ČEZ, která by hradila zbytek a předpokládané vícenáklady. Firma má navíc zaručené výkupní ceny na třicet let, takže celá akce by pro ni byla v každém případě zisková.

Vláda loni odsouhlasila návrh tzv. lex Dukovany – zákona, ve kterém se stát zavazuje, že bude od ČEZ elektřinu z nového zdroje vykupovat za takovou cenu, aby ČEZ coby oficiální zadavatel stavby měl pokryté všechny náklady a ještě přiměřený zisk. Zákon má v únoru projít finálním čtením ve sněmovně a už jen sama jeho existence signalizuje, že existuje riziko, že elektrárna sama o sobě nebude rentabilní.

Čína ne, Rusko ano

I další novinka z vládní dílny je nečekaná. Premiér řekl předsedům parlamentních stran, že se v tendru nepočítá s účastí Číny, ale že Rusko by se ho mohlo zúčastnit, protože nepředstavuje bezpečnostní riziko. Tím se postavil proti vlastním ministrům obrany, vnitra a zahraničí, všem našim tajným službám a mezirezortní komisi, které mají opačný názor. Naopak ministr průmyslu Karel Havlíček dosud prosazoval, že by bylo dobré kvůli konkurenci a snížení ceny vpustit do soutěže co nejvíc uchazečů, včetně čínských a ruských.

Tohle vládní tvrzení ale již dopředu rozporoval i vládní zmocněnec pro přípravu jaderného tendru Jaroslav Míl. V dopise opoziční poslankyni Heleně Langšádlové (TOP 09) na její dotaz, zda bude mít vyloučení uchazečů z Ruska a Číny zásadní vliv na cenu, odpověděl, že nikoli.

Účast Ruska také odmítají oba opoziční bloky, Spolu a Piráti-STAN. Jejich zástupci už prohlásili, že tuto možnost nepřipustí a pokud by k ní došlo, usilovali by při svém případném vládním angažmá o rychlé vyřazení Ruska z tendru.

Co bude dál, není jasné. „Bylo nám řečeno, že se teď bude zjišťovat, kdo by s kým šel do tendru v jakém konsorciu,“ říká Pekarová Adamová. Právě vytvoření konsorcia je možnost, jak do hry vtáhnout Rusko, v kuloárech se mluví o tom, že premiér by preferoval konsorcium Paříže a Moskvy. Rusko chce v zakázce prezident Miloše Zeman.

Zájem o stavbu nového bloku Dukovan už dříve potvrdilo několik firem - ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.

 

Text nevyjadřuje názor redakce