Jak hodnotíte rozhodnutí Uhelné komise ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038? Je to adekvátní termín?
Rozhodnutí o roku 2038 jako českém uhelném konci nebylo překvapivé a má svou logiku. Toto datum koresponduje s již dříve oznámeným uhelným odklonem v sousedním Německu, které má na českou ekonomiku a energetiku velký vliv. Není to žádné dogma, ale je dobré, že energetika má nějaký orientační bod a cíl, ke kterému budeme směřovat.

Nedojde k tomu kvůli rostoucí ceně povolenek stejně mnohem dřív?
Samozřejmě, reálný vývoj může konečné datum změnit, podle mého spíše urychlit. Zejména když legislativní (emisní limity) a ekonomické (cena povolenek) podmínky pro uhelné zdroje se budou rychleji zhoršovat, a naopak vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace bude příznivější.

Čím by se mělo podle Vás uhlí nahradit? Jádrem, plynem, obnovitelnými zdroji? Co je nejreálnější?
Akcelerace výstavby OZE a náhrada uhlí plynem zejména v teplárenství je mimo jakoukoliv pochybnost, vlastně se již rozbíhá. Jaderná energetika, přestože by to měl být podle stávající Státní energetické koncepce hlavní zdroj pro výrobu elektřiny v budoucí české bilanci, trpí bohužel mnoha problémy. Je investičně velmi náročná a navíc v poslední době se přiostřuje debata, která klade priority na bezpečnostně politické zájmy. Sladění těchto zájmů s klasickými kritérii pro výběr dodavatele, jako jsou technické parametry, fungující reference a cena, může být velmi obtížné. Proto očekávám odkládání rozhodnutí. Ostatně na to jsme již dlouhá léta zvyklí.

Je vůbec reálná dostavba Dukovan? Čím dál tím více odborníků mluví o tom, že jedinou reálnou alternativou k uhlí je plyn. Bude ho dost?
Dostavba Dukovan je stále ještě reálnou variantou za předpokladu, že bude dosaženo širší politické shody na podmínkách tendru. A to ještě ponechávám stranou problémy, které dozajista přijdou z Bruselu v souvislosti s notifikací. V těchto jaderných nejistotách plyn slouží jako spolehlivá alternativa, kterou bychom měli mít na zřeteli. Naštěstí ČR má vynikající plynárenskou infrastrukturu, která umožňuje i diverzifikaci dodávek. Plyn tedy nemusí být nutně jen ruský, i když je to v současnosti ekonomicky nejvýhodnější volba. Nabídka na mezinárodních trzích je dobrá, nedostatek suroviny nehrozí.

Bude po odstavení uhelných elektráren elektrárenská soustava stabilní? Čím ji stabilizovat? Pomohou akumulační bateriové systémy? Nebo moderní způsoby ukládání energie - Power to Gas, Power to Heat a podobně?

Ideálním zdrojem pro podpůrné služby jsou právě plynové elektrárny nebo teplárny. Představují točivý zdroj, schopný velmi rychle měnit výkon, v tomto ohledu jsou ještě lepší než uhelné zdroje. Očekávám rovněž velký rozvoj bateriových systémů a dalších progresivních způsobů akumulace jako je PTG a PTH.

Co zavinilo nedávný evropský blackout? Byly to obnovitelné zdroje?
Na důkladnou analýzu příčin teprve čekáme, v současnosti se tím ještě zabývá ENTSO-E. Jisté je zatím jen to, že prvotní poruchový stav vzniknul na Balkáně a s OZE to nemělo nic společného.

Jak vidíte roli obnovitelných zdrojů v budoucím energetickém mixu? Jak vysoký podíl je reálný, aby soustava byla ještě stabilní?
Čím lepší bude propojitelnost soustav a čím vyšší výkon záložních a akumulačních zdrojů budeme mít k dispozici, tím vyšší podíl OZE si můžeme dovolit. U států s dobrým podmínkami pro rozvoj OZE se již dohledné době přiblížíme k podílům OZE kolem 80 procent. Německo již loni přesáhlo metu 50 procent na výrobě elektřiny. V podmínkách ČR to je a ještě dlouho bude podstatně skromnější číslo. Budeme mít deficit zejména ve větrné energetice, která bohužel není dobře přijímána českými municipalitami.

Dojde v blízké budoucnosti k decentralizaci elektrické soustavy? Nebo dojde ke sblížení plynárenských, teplárenských a elektrických soustav?
Jak decentralizace, tak i legislativní i technické sblížení plynárenských, teplárenských a elektrických soustav jsou trendem současnosti a budoucnosti.

Je pro Česko je reálné snížit do deseti let emise skleníkových plynů o 55 procent, jak to od unijních států požaduje Evropská komise? A jak to udělat?
Je nutné zdůraznit, že tento cíl je závazný pro EU jako celek, a nikoli pro jednotlivé státy. To bylo ostatně podmínkou pro přijetí tohoto závazku, nejen ze strany ČR. Zkušenosti z jiných zemí s historicky vysokým významem uhelného průmyslu, jako v minulosti byla Velká Británie a nyní USA, dokazují, že nejrychlejší a nejlevnější variantou pro náhradu uhlí a tím snížení emisí je přechod na zemní plyn kombinovaný s biomasou a odpady. To je nejefektivnější přechodová strategie s tím, že následně, v dlouhodobém horizontu do roku 2050, bude posléze zemní plyn uvolňovat místo pro OZE.
Na tom stojí už probíhající transformace českého teplárenství. Zdůrazňuji, že nejde jen o emise CO2. Pro mnohé lokality ČR, pro zdravotní stav dotčeného obyvatelstva, je ještě podstatnější snížit emise klasických škodlivin, jako jsou prachové částice a karcinogeny. Ty mají na zdraví prokazatelný negativní dopad – podotýkám na rozdíl od CO2, kde jde o dlouhodobé globální klimatické efekty.

Ing. Jiří Gavor, CSc.
Je absolventem Českého vysokého učení technického, fakulty jaderná a fyzikálně inženýrská (ČVUT – FJFI), kandidát fyzikálně technických věd. Působil jako vysokoškolský pedagog, výzkumný pracovník v energetice a od roku 1992 jako zakladatel, majitel a řídicí pracovník konzultační firmy ENA. Zároveň je výkonným ředitelem ANDE – Asociace nezávislých dodavatelů energií. Je také členem Výboru pro udržitelnou energetiku při Vládě ČR a členem výboru Plynárenské trhy při ČPS.

Text nevyjadřuje názor redakce