Z našeho pohledu neakceptovatelné zásadní věci se tak momentálně snažíme řešit v diskuzích s poslanci, úředníky MMR a zasíláním stanovisek na výbory Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. A proč to nepřiznat, jsme z této situace, eufemisticky řečeno, poněkud nervózní. Do poslední chvíle není jasné, co bude ještě předloženo v návrzích poslanců ve výborech. K čemu konkrétně máme jako oborově autorizovaní inženýři a technici největší výhrady? Které chystané legislativní změny z našeho pohledu místo aby pomáhaly agendu zjednodušit a urychlit, budou v reálu kontraproduktivní a projeví se úplně jinak?

Za prvé se obáváme systémové dvojkolejnosti stavebních úřadů, kdy by vedle nově zřizovaného Nejvyššího stavebního úřadu fungovaly obecné stavební úřady. To by podle nás přineslo jenom problémy. Aby se povolovací řízení urychlila, musí přece ti, kdo se jich účastní, tedy projektanti, dotčené orgány, stavební úřady, plnit zákonem nastavená pravidla v rámci jednoho systému. Může vůbec dobře fungovat kombinace dvou systémově odlišných úřadů? Zatím jsme ani neviděli žádnou opravdu kvalitní analýzu, která by zodpověděla základní otázky.

Dotčené orgány budou koncentrovány u nejvyššího a obecný úřad je pak bude žádat o vyjádření? Jak bude fungovat kontrola a jak odvolací řízení? Co případná fikce souhlasu? Jediné, co by tento krok podle nás přinesl, by byl větší počet úředníků a chaos. To by byla bohužel jediná jistota. Hybrid fungovat nebude, je zapotřebí jednotný systém. Přitom je ale nutné, aby si samospráva zachovala možnost mít vliv na přípravu územních plánů. Obce by měly vědět nejlépe, co potřebují a jak si připravit svůj rozvoj v dalších letech.

V našich připomínkách jsme dále opakovaně a důrazně požadovali, aby nová vyhláška o dokumentaci staveb odpovídala rozsahu dokumentace pro vydání společného povolení. Povolená stavba by měla být ve veřejném zájmu především bezpečná. A tak jak uvádí toho času platná vyhláška, rozsah položek musí odpovídat druhu a významu stavby. Souhlasíme s principem, aby pro dokumentaci staveb byla jenom jedna vyhláška, nicméně už dnes se rozsah položek dokumentace nebo projektová dokumentace zpracovává podle druhu a významu stavby. Přílišné zjednodušení tak podle nás nepovede ke zlepšení stavu. Jako pozitivní změnu je třeba zmínit povinnost na zpracování dokumentace pro provedení stavby. O to usilujeme již řadu let.

Třetí naše zásadní připomínka míří nově do oblasti, kde jsme ji původně nečekali. Dlouhodobě usilujeme o to, aby se sjednotily předpisy pro celé území ČR. Byli jsme ubezpečováni, že NSZ sjednocení přinese. Výsledkem však je, že nejen Praha, ale i Brno a Ostrava budou mít své vlastní stavební předpisy. Proč nepoužít z těch pražských jejich lepší část a výjimky platící například pro Malou Stranu nebo Český Krumlov (ten je mimochodem mít nebude) nekoncentrovat do územních plánů a regulativů? Má obyvatel sídliště v Trutnově jiné požadavky na oslunění než ten na pražském Proseku?

Za klíčové též považujeme zajistit a vymáhat dozor projektanta na všech stavbách (nejen u těch financovaných z veřejných rozpočtů, jako tomu bylo dosud), kde projektovou dokumentaci zpracovával projektant. Není normální, když po desítkách let je projektant popotahován po soudech za skutečnosti, které nemohl zkontrolovat. Jestliže nemohu dohlížet na to, zda byla do betonu vložena správně výztuž, proč se mám zodpovídat za to, že praská strop?

Bylo by také na místě, aby státní správa i dotační orgány začaly řádně kontrolovat přítomnost stavbyvedoucího (autorizované osoby) na všech stavbách se stavebním povolením a stavbách pro bydlení na ohlášení. Tato povinnost je sice platná už od roku 2007 (!), ale velmi často se bez jakýchkoli sankcí nedodržuje.

Rád bych podtrhl, že naše volání po změnách stavebního zákona v rámci rekodifikaci nejsou motivovány snahou „lidí s razítkem“ rozšiřovat si svůj vliv. Chceme chránit naše členy a naše zákazníky. Víme, že bez dalších úprav legislativy ke zkrácení nedojde. Světová banka na modelovém příkladu stavby sleduje 21 kroků, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení. Hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Z těchto 21 kroků má stavební zákon vliv jen na tři. Díváme se na celou problematiku praktickýma očima stavařské branže a naším zájmem je, aby se dlouholeté volání po zkrácení stavebního řízení stalo v ČR skutečností. Nikoli jen marketingovou proklamací bez konečného efektu.

Členskou základnu České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) dnes tvoří více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků

Text nevyjadřuje názor redakce