Vaše organizace se zaměřuje na celou řadu aktivit v oblasti mezinárodního vzdělávání. Jak se do vašich činností promítla pandemie? 

Na první pohled by se mohlo zdát, že mezinárodní spolupráce ve vzdělávání je v podmínkách pandemie s minimálními možnostmi cestování takřka nemožná, ale ukázalo se, že tomu tak není. DZS spravuje celkem 21 mezinárodních programů a sítí, nejznámějším z nich je program Erasmus+ a téma studentů na výjezdech na Erasmu+ v době pandemie poměrně rezonovalo. Průzkum, který jsme mezi studenty udělali, ukázal, že téměř třetina studentů zůstala v zemi svého výjezdu, kde studovali on-line. Necelých 40 procent z nich se pak vrátilo domů a pokračovalo ve studiu on-line z České republiky. Mnohé překvapilo, že od těchto studentů zaznívalo poměrně pozitivní hodnocení on-line výuky. Někteří situace využili a navštěvovali i původně neplánované kurzy, které je zajímaly, ať už na své domovské univerzitě nebo na univerzitě výjezdu, a pochvalovali si, že bez on-line výuky by to nebylo možné. Evropská komise na situaci zareagovala a okamžitě pro probíhající semestr upravila podmínky čerpání stipendií tak, aby se vztahovala i na studium on-line. V mezinárodních vzdělávacích programech ale nejde jen o výjezdy studentů. Důležitou součástí jsou také projekty strategického partnerství mezi vzdělávacími institucemi. Partnerské organizace společně pracují na určitém tématu, zpravidla během projektu proběhne několik osobních setkání projektového týmu a v mezidobí probíhá komunikace on-line. Pandemie tedy ještě zesílila důraz na využívání digitálních technologií pro komunikaci a spolupráci na dálku a otevřela dveře pro různá kreativní řešení virtuálních setkání. Mimořádnému zájmu se těšila například platforma eTwinning, která je přímo určená on-line spolupráci učitelů. 

Došlo v souvislosti s pandemií také k nějakým změnám v podmínkách čerpání grantů?  

První změnou byla možnost studentů čerpat v letním semestru stipendium i v případě, že studovali on-line. Pro současný zimní semestr přidala Evropská komise variantu studia on-line jako standardní způsob, jak realizovat studium v rámci programu Erasmus+. Studenti pak mají nárok na stipendium i v případě, že on-line studium realizují ze zahraničí. Častokrát totiž univerzity, které zavedly on-line výuku, zahraniční studenty přijímají, a umožňují jim přístup do knihoven, laboratoří, individuální konzultace a podobně. Probíhající projekty spolupráce bylo možné prodloužit a nepřijít tak o grantovou podporu v případě, že některé naplánované aktivity nebylo možné uskutečnit v předpokládaném termínu. Této možnosti využila řada projektů ve všech sektorech vzdělávání. Celkově se Evropská komise snaží současné situaci přizpůsobit a umožnit flexibilní čerpání grantů takovým způsobem, aby bylo možné v realizaci mezinárodních projektů pokračovat. Na podzim letošního roku navíc vypsala dvě mimořádné grantové výzvy zaměřené na podporu kulturních institucí a digitalizaci ve vzdělávání. 

Program Erasmus+ vstoupí roku 2021 do nového sedmiletého programového období. Na co se bude zaměřovat? Promítne se pandemie nějak i do něj?

Erasmus+ si do nového programového období stanovil tři hlavní priority: zjednodušení administrace, zpřístupnění programu širšímu okruhu institucí i účastníků a důraz na udržitelnost projektů. Administrativní zátěž je nejčastěji zmiňovanou bariérou realizace projektů, proto se Evropská komise zaměřuje na zjednodušení celého procesu předkládání projektových žádostí. Se zjednodušením administrativy souvisí i důraz na digitalizaci aktivit nového programu, rozvoj virtuálních mobilit a on-line spolupráci škol. V novém Erasmu by se tak mělo zmenšit papírování. Zpřístupnění programu se bude týkat zapojení většího množství účastníků i většího spektra organizací. Dostupnosti chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné zvýšením příspěvků pro účastníky se specifickými potřebami i možností zkrácení délky výjezdů tak, aby se mohli zapojit i ti, pro které by dlouhodobý pobyt představoval překážku. V souvislosti s dlouhodobým směřováním Evropské komise k udržitelnému rozvoji přinese nové programové období například příspěvky na šetrnější způsob dopravy a důraz na vzdělávání účastníků v oblasti udržitelného rozvoje. Ze zkušenosti z pandemie vychází širší podpora využívání digitálních technologií. Například v Akčním plánu pro digitální vzdělávání 2021-2027 Evropská komise vyzývá k využívání poznatků z letošní krize, během níž byly technologie ve vzdělávání a odborné přípravě použity v měřítku jako nikdy předtím. Součástí plánu je i podpora digitalizace vzdělávání prostřednictvím projektů spolupráce v rámci programu Erasmus+.

Jaká je zatím reakce účastníků projektů na nárůst on-line aktivit? 

V oblasti projektové spolupráce se nejedná o úplnou novinku a většinu aktivit bylo možné plnohodnotně přesunout do on-line prostředí bez větších problémů. Studenti, kteří absolvují studium on-line, oceňují možnost studovat na zahraniční univerzitě, a přitom neopustit své přátele a rodinu. Ti, kteří vycestovali do zahraničí a studují on-line, využívají dalších aspektů zahraničního pobytu, a studium na dálku je tedy významně neomezuje. On-line by studovali, i kdyby zůstali na své univerzitě v Česku. Tímto způsobem mohou navíc i v zahraničí absolvovat některé kurzy své domovské univerzity. Myslím, že ať už se jedná o on-line spolupráci na projektu, studium, nebo jakoukoliv práci, všichni se shodneme, že po čase člověku začne chybět osobní kontakt. Stejné je to i v mezinárodním vzdělávání. 

Na začátku roku otevřete v Bruselu novou Českou styčnou kancelář pro vzdělávání a výzkum (CZELO). Jaké služby bude poskytovat a dojde k nějakým změnám v zaměření oproti stávající České styčné kanceláři pro výzkum, vývoj a inovace?

Českou styčnou kancelář pro výzkum, vývoj a inovace provozovalo v Bruselu od roku 2005 Technologické centrum AVČR. V lednu kancelář přejde pod správu DZS a změní svůj název na Českou styčnou kancelář pro vzdělávání a výzkum. Hlavní změnou tedy bude rozšíření působnosti na oblast vzdělávání. Cílem nové kanceláře bude podpora intenzivní účasti českých institucí ve výzkumných i vzdělávacích programech EU. Chceme dosáhnout toho, aby české instituce byly v podávání evropských projektů úspěšné a aby k tomu měly dostatek informací a znalostí i zázemí v Bruselu. Kancelář CZELO proto nabídne českým institucím nejen komplexní informační a poradenský servis, ale podpoří je také při pořádání pracovních jednání a realizaci jejich mezinárodních aktivit v Bruselu. Součástí nového portfolia služeb pro české školy budou pravidelná školení v oblasti mezinárodního vzdělávání a výzkumu. Kancelář CZELO se navíc zapojí také do prezentace a propagace českého vzdělávacího a výzkumného systému.