Do Česka míří bilion korun z EU

Evropská unie se rozhodla výrazně podpořit své členské země, které prošly nepříznivým ekonomickým vývojem v době koronavirové krize. Česko tak může získat i více než bilion korun. Dokážeme je efektivně využít?

Rokem 2021 začíná další sedmileté programové období evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Celkový plánovaný rozpočet ESIF, 1,074 bilionu eur z běžného evropského rozpočtu, se Evropská komise rozhodla rozšířit o dalších více než 750 miliard eur, které si vypůjčí na finančních trzích. Těmito prostředky navýší podporu národních ekonomik, konkrétně formou grantů, půjček a záručních programů. Na podporu energetiky s cílem ochrany klimatu se dále využijí prostředky získané prodejem emisních povolenek, a to prostřednictvím Modernizačního a Inovačního fondu. Ze všech těchto zdrojů bude moci čerpat i Česko.

Posílené strukturální fondy

Na aktuální situaci tohoto roku reagovala Evropská unie pružným posílením operačních programů pro končící období 2014−2020, a to prostředky speciálního fondu React-EU. Na Česko připadla miliarda eur, která se využije převážně pro podporu nemocnic.

Čerpání ze strukturálních fondů bude v následujícím období podobné tomu minulému. Nepřímo však byly fondy ESIF posíleny tak, že některé programy (například na podporu venkova) budou hrazeny hrazeny z jiných zdrojů, než je ESIF. V Česku poběží devět operačních programů, první výzvy se očekávají ve druhé polovině příštího roku.

Next Generation EU

Hlavní ambiciózní podpora v postcovidové době se uskuteční díky souboru fondů Next Generation EU v souhrnné výši 750 miliard eur, z toho 390 miliard budou přímé dotace, zbytek budou činit úvěry a záruky. Alokace některých fondů pro jednotlivé země není ještě konečná, pro Česko se zatím počítá v oblasti přímých dotací s přibližně 300 miliardami korun. Hlavní charakteristikou záměru je plánovaná rychlost čerpání, která bude vyšší než u strukturálních fondů. První výzvy budou už v roce 2021 a do roku 2024 má být rozděleno 80 procent prostředků; všechny projekty musejí být ukončeny do roku 2026.

Infografika: Do Česka míří bilion korun z EU

Právě časový rámec je velkou výzvou pro naši státní správu, která bude řídit operační programy pro jejich čerpání. V minulosti totiž některá ministerstva jen stěží zvládala administraci svých operačních programů ze strukturálních fondů. Částečně i proto, že administrativní zátěž spojená se zpracováním žádostí dosud průběžně rostla. Nyní přibudou programy čerpání pro fondy Next Generation EU, což znamená zvýšit tempo práce v nejbližších letech více než dvojnásobně. Odborníci vesměs pochybují, že by se to mohlo podařit, a tak Česku hrozí, že nevyčerpá celý disponibilní objem podpory. Už teď to vypadá, že se ani nebude zapojovat do úvěrových a záručních programů a bude se ucházet jen o dotace.

Součástí politiky unie jsou i národní plány obnovy a obrysy toho českého už česká vláda rozpracovala. V jeho rámci si navrhne reformy, 10 procent dostane zálohově a 90 procent bude vráceno po jejich provedení.

Podpora zelených technologií

Investice do modernizace energetických systémů, zlepšování energetické účinnosti a snižování emisí patří mezi dlouhodobé politiky EU. Jedním z důležitých zdrojů pro jejich financování je prodej emisních povolenek. Výnosy z aukcí jdou do Modernizačního fondu a dále do Inovačního fondu. Cíl obou je obdobný, ale každý bude mít jiný mechanismus čerpání.

Modernizační fond bude mít alokace na jednotlivé členské státy a čerpání bude probíhat podobně jako u většiny dotačních titulů, tedy přes výzvy národních programů. Inovační fond bude spravován centrálně, takže žádosti se budou posílat přímo "do Bruselu". Specificky pro uhelné regiony je určen i Just Transition Fund (Fond spravedlivé transformace) z prvního pilíře Next Generation EU. To je velká šance pro ekonomické oživení a transformaci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, kterým se pro investice do modernizace a nových technologií nabízejí hned tři zdroje evropské pomoci.

Podpora investic do zelených projektů a energeticky úsporných řešení, podporujících udržitelný rozvoj, se stává dlouhodobou politikou také pro finanční ústavy. Ty začínají měnit svou metodologii hodnocení rizik a začínají do nich započítávat i účast na "špinavých technologiích".

"Kromě financování poskytujeme našim klientům i strategické poradenství v oblasti nové energetiky a pomoc s vyřízením dotací na energeticky úsporné projekty. Zejména pro komunální sektor poskytujeme optimální způsob financování EPC projektů formou odkupu dlouhodobých pohledávek s postupnou splatností od dodavatelů projektů," potvrzuje Marek Loula, vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB.

Kam se poděly investiční pobídky?

Pokud hovoříme o podpoře podniků, neměli bychom zapomínat na další důležitý zdroj národní podpory, kterým jsou investiční pobídky. Tedy přesněji řečeno, mohly by být, protože za celý letošní rok byla přidělena pouze jediná, a to relativně malá investiční pobídka, přestože dříve to bylo 60 až 80 ročně. Co je toho příčinou?

Bohužel investiční pobídky nepředstavují tak pružný nástroj, jaký by domácí ekonomika v nynější turbulentní době potřebovala. Ještě v roce 2019 bylo hlavním cílem pobídek zajistit zaměstnanost. V situaci, kdy se naopak v ekonomice nedostávalo pracovních sil, to byla sice z národohospodářského pohledu podmínka kontraproduktivní, zájem investorů ale byl i přesto vysoký. Na podzim roku 2019 byl zákon o investičních pobídkách novelizován a nová kritéria se zaměřila na dosažení vyšší přidané hodnoty. Tato novela však program v podstatě zmrazila, za více než rok od její účinnosti byla schválena jen jediná pobídka.

Jít směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou je v principu správná politika, ale problém je v nastavených podmínkách. Ekonomická situace se u nás změnila a pro investory je obtížné zavázat se v dlouhodobém horizontu k plnění nastavených parametrů. Ten hlavní říká, že pobídku může dostat podnik, v němž minimálně 80 procent zaměstnanců bude příštích 10 let pobírat vyšší než průměrnou mzdu. K tomu se dnes těžko někdo zaváže.

Další problém třeba pro výrobní podniky je minimální procento vysokoškoláků v nich. Česko potřebuje, aby se prioritou opět stalo udržení zaměstnanosti. Vláda by si měla vzít příklad z jiných zemí a pravidla pro investiční pobídky upravit, aby začaly fungovat jako širší forma podpory. Současný zákon je tak přísný, že nepobízí, ale odrazuje. Investoři se proto často přiklánějí k jiným zemím.

Nepropást příležitost

V nejbližších letech zamíří do Česka mimořádný objem podpory. Přijde ovšem mnoha různými cestami, a tak nebude jednoduché sledovat všechny výzvy pro podávání žádostí a přizpůsobit se jejich metodikám. Ty zatím ani nejsou k dispozici, lze je jen předpokládat na základě zveřejněných programových dokumentů. Ty mají naštěstí jasně formulované cíle, takže uvažovat o konkrétním projektu je možné už teď.

Jakmile bude mít projekt jasné obrysy, nejbližším dalším úkolem žadatele je promyslet, jak zajistit jeho financování. Ověřit možnosti financování hned na začátku doporučuje i oficiální vládní metodika. Pokud nestačí vlastní prostředky, je namístě zjistit, zda je možné získat vhodný bankovní úvěr. Pak je teprve možné uvažovat o podání žádosti o příslušnou podporu − a vzhledem ke komplikovanosti procesů to bude často schůdné jen s pomocí dotačního poradce. Projít úspěšně celým dotačním kolečkem nemusí být jednoduché a mnohé může představa absolvování martyria úředního papírování odradit. Úspěšně využitá dotace ovšem může v nynější situaci rozhodnout o další konkurenceschopnosti podniku.