Kromě dalšího kola dotací ze strukturálních fondů nás v příštím roce čeká také spuštění programu podpory Next Generation EU. Pominout bychom ale neměli ani aktivní výzvy, kde se budou přijímat žádosti ještě začátkem příštího roku, říká Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra.
Jak jsou na tom dnes české firmy? Splnila se jejich chmurná očekávání?
Poslední půlrok byl ve znamení krize likvidity a řada firem měla potíže, naštěstí očekávání byla horší, než jaká se ukázala realita. Vidíme to na úvěrových programech Covid III a Covid Plus, jejichž čerpání je oproti předpokladům výrazně nižší. Ovšem řada věcí se teprve ukáže a zřejmě uvidíme druhou fázi likvidní krize. Doposud mohly některé firmy na provoz využít prostředky určené původně na jiné účely, například na splácení úvěrů nebo na investice. To skončí. Ekonomika se oživila a v následujícím půlroce až roce bude firmám potřeba pomoci především s nastartováním investic, protože ty jsou pro jejich budoucnost zásadní. Na tom je naštěstí všeobecná shoda, i vláda na to hodlá upřít veškeré svoje úsilí a investice podniků podpořit.
Vydrží podnikům zájem investovat do svého rozvoje? Nebudou nové investice cílem škrtů v rozpočtech?
Zatím to naštěstí nepozorujeme. Ze stovky aktivních poradenských mandátů nám v době krize odřekli přípravu projektu jen dva klienti. Firmy věří v budoucnost, investiční projekty se nerušily, jen se odložily. Dnes se k nim podniky začínají vracet a hledají možnosti, jak je podpořit z nějakého dotačního programu.
Tým poradců, který působí v rámci divize specializovaného financování v ČSOB, v sobě spojuje investiční poradenství se zkušenostmi v oblasti veřejné podpory. Tato kombinace know-how je příčinou toho, proč 97 procent jimi podaných žádostí končí kladným vyřízením. Poradenská skupina úspěšně pomohla k dotacím, investičním pobídkám a zvýhodněným zárukám za úvěry už stovkám předních domácích i zahraničních průmyslových podniků. Objem získané podpory přesáhl 30 miliard korun. Díky ČSOB EU Centru tak klienti banky nepotřebují pro podání žádosti o veřejnou podporu najímat externí konzultanty, navíc náklady na dotační poradenství hradí jen v případě, když jim je podpora přiznána.
Mají šanci to stihnout, když koncem roku aktuální programové období už končí?
Naštěstí je stále otevřeno několik výzev, pro něž bude možné podávat žádosti ještě v prvních měsících roku 2021. Pro kategorii MSP, tedy pro malé a střední podniky, je tu od 2. prosince aktivní zajímavá výzva programu "Technologie − Průmysl 4.0". Ta by teoreticky mohla trvat až do 2. března 2021, ale očekávám vysoký zájem, který by tento termín mohl ohrozit. Pokud totiž ještě před tímto datem dojde k dvojnásobnému překročení alokace, bude výzva ukončena.
Další zajímavou příležitostí je poslední výzva programu "Úspory energie" s objemem jedné miliardy korun, která byla vyhlášena 24. listopadu. Příjem žádostí poběží až do 30. dubna 2021. Zcela nová výzva "Úspory energie s EPC" umožní firmám získat dotaci i na projekty s garantovanou úsporou energie, které budou financované metodou postoupení pohledávky. Výzva bude vyhlášena v nejbližších dnech a příjem žádostí potrvá do konce března 2021. Startovní alokace je 500 milionů korun, ta ale může být v případě velké poptávky navýšena. Otevřena bude pro malé a střední podniky i pro kategorii velkých podniků.
Další novinkou je plánovaná výzva "Digitální podnik", určená opět pro malé a střední podniky. Znovu očekáváme velký zájem, a proto doporučujeme podat žádost co nejdříve. I zde může být příjem žádostí zastaven při dosažení dvojnásobku alokace a garantovaných bude pro příjem pouze prvních 14 dní. Cílem je podpořit konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím podpory nákupu a zavádění nových nevýrobních digitálních technologií. Jedná se o technologie, které mohou pomoci zajistit zásadní změnu výrobního postupu, rozšíření kapacity stávající provozovny nebo rozšíření výrobního sortimentu. Podpořena tak bude digitální transformace firem, automatizace výroby, digitalizace dat nebo efektivnější propojení a řízení firemních procesů.
Nelimituje současná situace nějak banky při financování investic? Neobávají se nárůstu nesplácených úvěrů?
Situace, kdy nikdo neví, co bude zítra, je samozřejmě obtížná pro všechny. Pro banky je obtížné odhadnout situaci a míru rizika v horizontu třeba jen jednoho roku nebo dvou let. Dotace se uplatní až dodatečně, nejprve musíte investovat. A protože Česko se nezapojilo do Evropského garančního fondu, potřebujeme nástroj, který bankám uvolní ruce.
Česká bankovní asociace se proto snaží s ministerstvem průmyslu a obchodu vyjednat nový záruční program "Covid Invest", který by měl dát bankám nějakou jistotu a umožnit jim významnější podporu investic. Tento program by měl fungovat podobně jako EIF InnovFin z evropských zdrojů, tedy poskytovat záruku za investiční úvěry. Míra ručení by měla být ve výši 90 procent pro firmy do 250 zaměstnanců a 80 procent pro firmy od 250 do 500 zaměstnanců. Úvěry by měly jednotlivé banky samy zařazovat do svého portfolia, garanci poskytne stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Dobrá zpráva je, že bude možné financovat proporcionálně i provozní náklady, které s sebou investice obvykle nese. Evropská komise totiž prodloužila tzv. dočasný rámec pro státní pomoc, a umožnila tak prodloužit program Covid III do poloviny roku 2021. Díky němu bude možné čerpat i nadále záruky za provozní financování firem do 500 zaměstnanců v objemu až 50 milionů korun.
Kdy by mohl být Covid Invest reálně k dispozici?
Zájmem státu i bank je, aby začal fungovat od začátku roku 2021. S příslušnými ministerstvy jsou základní obrysy v podstatě dohodnuty a zákon o státní záruce, který vznik programu umožní, byl v parlamentu už novelizován. Právní základy pro jeho spuštění tak už máme.
Studoval obor evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci a mezinárodní vztahy a ekonomii na The George Washington University ve Washingtonu, D.C., a Miami University v USA. V letech 2000 až 2004 působil v mezinárodní neziskové organizaci a specializoval se na přípravu projektů do předvstupních programů EU. Od roku 2004 působí v ČSOB v divizi specializovaného financování v poradenském útvaru ČSOB EU Centrum, jehož je od roku 2010 ředitelem. V roce 2014 se zasloužil o vznik Asociace pro evropské fondy a byl jejím prvním předsedou. Jako člen pracovní skupiny pro kohezi a finanční nástroje při České bankovní asociaci se aktivně podílí na tvorbě úvěrových a záručních programů pro podnikatele, z nichž poslední byl Covid III.
Paralelně ke strukturálním fondům poběží nový program restartu evropské ekonomiky s názvem Next Generation EU. Co bude znamenat pro Česko?
Především bezprecedentní objem peněz. Když to sečteme, bude to včetně strukturálních fondů téměř bilion korun. Dvacet pět miliard je určeno pro zdravotnictví, konkrétně na vybavení nemocnic. Šedesát pět miliard míří prostřednictvím ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu na transformaci uhelných regionů, tedy do krajů Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého. Dalších až 150 miliard půjde na dekarbonizaci a na zelené projekty v oblasti úspor energie. Pak je tu 180 miliard korun, které mají financovat šest oblastí reforem v rámci Národního plánu obnovy, který si sami navrhneme. Jeho smyslem je pokrizová obnova hospodářství, prioritami jsou digitalizace a fyzická infrastruktura, zdraví a odolnost obyvatelstva, podpora podnikání.
Bude něco z Next Generation EU k dispozici už v roce 2021?
Především bude možné se zapojit do zcela nových programů pomoci, jako jsou "Just Transition Fund", "Recovery and Resilience Facility" nebo "Modernization Fund", u něhož budou financování zajišťovat výnosy z emisních povolenek, nikoliv rozpočet Evropské unie. Klienti, kteří připravují větší projekty, by se o těchto možnostech měli informovat už nyní a prověřit, zda se jejich projekt nemůže kvalifikovat pro podporu z některého z nových programů. Nástroje pomoci budou totiž komplementární k operačním programům, je tedy velmi pravděpodobné, že pokud daný projekt nebylo v minulosti možné podpořit ze strukturálních fondů EU, tak to nově možné bude. Velké příležitosti budou mít i pražské podniky. V tom případě je třeba pokusit se načasovat zahájení takového projektu tak, aby nastalo až po podání žádosti o dotaci.
Jste jako ČSOB EU Centrum na nové programy připraveni?
Disponujeme týmem zkušených expertů, přesto je zřejmé, že jej budeme muset personálně posílit, abychom zvládli rostoucí poptávku po nových programech. Poběží paralelně různé procedurální systémy a běžný podnikatel se v tom nebude schopen orientovat. My se už nyní připravujeme, naší ambicí je poskytovat plnou podporu pro všechny nové fondy Next Generation EU, stejně jako je tomu u jiných dotačních a záručních programů.
Můžete zobecnit nejčastější nebo nejvýznamnější chyby českých firem v boji o dotační prostředky?
Nejdůležitější je vyhledat radu hned na samém začátku. Zjistit, na co, jakou a z jakých zdrojů lze podporu čerpat, zda na celek, či na část a ze kterého konkrétního programu. Jsou situace, kdy je možno čerpat na jeden projekt z více zdrojů. Výhodnost každého je třeba vyhodnotit individuálně, některé programy nabízejí nižší podporu, ale měkčí parametry.
Hlavní zásada je nezahajovat investici dříve, než je podána žádost. S tím se setkáváme, že přichází firma, která má rozjetou investici, a teprve pak přijde hledat pomoc. Druhý častý problém je, že firma má schválenou žádost o dotaci, ale až následně začne řešit financování, protože z vlastních zdrojů to nezvládá. Třetí nejčastější případ je, že firmy počítají s modely, v nichž se kombinují různé typy podpory. To je nepřípustné. Například na jeden projekt nelze kombinovat úvěr podpořený záručním programem s dotacemi. Je tedy třeba mít jasně formulované potřeby, poradit se s experty, zajistit možnosti financování, požádat o podporu a pak teprve zahájit projekt. Každý jiný postup znamená zadělávat si na problémy.
Je něco v oblasti podpory, na co by se podniky měly zaměřit teď hned?
Především by neměly pominout výše zmíněné výzvy končícího programového období, pro které bude možné podávat žádosti ještě začátkem příštího roku. První výzvy do nových operačních programů, jako jsou OP TAK nebo OP ŽP, budou totiž zveřejněny pravděpodobně až v druhé polovině roku 2021. Kdo by chtěl investovat dříve, musí využít aktuálně běžící výzvy. Navíc procento podpory se s každým dalším programovým obdobím snižuje, takže to může být výhodnější i finančně. Pokud chce firma inovovat výrobní technologii, stojí za zvláštní pozornost i poslední výzva na podporu úspor energií. Nové technologie jsou často také úspornější a získat pro ně dotaci z titulu energetické efektivity je obvykle jednodušší než v rámci programu "Inovace".
