Dlouhodobé extrémní sucho v létě a zimy bez sněhu mají konkrétní dopady především na malé obce či podniky, jimž nedostatek vody omezuje provoz a další rozvoj. Alternativním řešením problému mohou být mobilní úpravny vody. Díky nim je možné pokrýt krátkodobou i dlouhodobou poptávku po pitné vodě.
Ke zhoršování situace přispívá i lidská činnost, jako například rozrůstání zástavby bez odpovídajícího navýšení kapacity vodovodní sítě, špatné nakládání s vodními zdroji či eroze půdy vlivem zemědělství. Důležité je proto získat nové zdroje kvalitní vody, jenže vybudování vrtu je časově i finančně náročné, naopak běžně dostupné povrchové zdroje, jako například požární nádrž či místní potok, bývají silně znečištěné a pro přímou konzumaci jsou nepoužitelné.
Komplexní nabídka
Řešením tak mohou být zmiňované mobilní úpravny vody. Technologií nabízejí firmy celou řadu. "My to například řešíme jako komplexní nabídku pro veřejnou i soukromou sféru, kdy nabízíme i financování projektů. Podobně, jako je tomu u projektů v energetice," podotýká generální ředitel firmy Wero Energy Jaroslav Ďuriš.
Také zdůrazňuje, že na každou vodu se používá jiná technologie. "Zařízení pro jednotlivé klienty stavíme na míru. Nefungujeme jako prodejna elektroniky, která pošle ledničku a vy si ji jenom strčíte do zásuvky. Například v situaci, kdy znečištění nejde odstranit běžnými filtry, doporučujeme reverzní osmózu, která dokáže odstranit i těžké kovy a podobně. Děláme prostě vše od rozborů vody až po plnění potřeb klienta, abychom dodali vodu v co nejlepší kondici, jakou zákazník potřebuje. Někdy chce totiž úpravu vody pro obyvatele, jindy zase pro průmyslové účely," říká Ďuriš.
Starostka se inspirovala v Africe
Mobilní úpravnu vody si například pořídila obec Vrchy v Moravskoslezském kraji. "Dívali jsme se, co jde na trhu sehnat. Vybrali jsme si mobilní úpravnu vody, protože není nutné podstoupit zdlouhavé stavební řízení. Vše jsme spojili přes vodoprávní úřad do jednoho řízení a šlo to rychle. V podstatě jsme pořídili takový lodní kontejner, do kterého se celá úpravna vložila a postavila se vedle vodojemu. Pak už ji stačilo jen napojit na elektřinu. Nápad to byl vlastně spontánní. Četla jsem totiž, že jedna brněnská firma upravuje vodu v Africe, tak jsem tam zavolala a zeptala se, jestli by přijeli a poradili, jak se zbavit velkého množství železa ve vodě," vysvětluje starostka obce Vrchy Jiřina Pešlová.
Obec tlačil čas kvůli vypsané dotaci, i proto zvolila mobilní úpravnu vody. "Společně s Rajnochovicemi jsme byli první v republice, kdo se do něčeho takového pustil. Nám se to podařilo hned napoprvé, nemuseli jsme ani celý systém nijak dolaďovat. Jak projektant úpravnu navrhl, tak se celá postavila − a jsme spokojeni. Úpravnu jsme si nechali napojit na elektronický systém, který okamžitě hlásí případné chyby. To pro nás dělala zase jedna ostravská firma. Dnes jsem klidně z domu schopná podívat se, jestli je pro lidi dost vody. Když je třeba bouřka, můžu okamžitě reagovat. Dřív, než se lidé dozvědí, že se něco děje," popisuje Pešlová.
Vrchy mají hlubinný vrt, odkud čerpají vodu. "Ta protéká přes uhlíkové filtry, které ji zbaví železa, manganu, bakterií a zápachu. Na konci tak máme čistou vodu, která jde do vodojemu a následně do domácností. Úpravna nás stála asi 6,5 milionu korun. Museli jsme totiž vytvořit i zázemí, včetně připojení na elektřinu," přibližuje starostka.
Zapůjčená filtrace
Zkušenosti s využitím mobilní úpravny vody mají také v jihočeském Vyšším Brodě. Důvodem, proč si obec tuto technologii pořídila, je rostoucí počet vodáků. V kempu pod hrází přenocuje v létě denně přes 500 lidí. Během vodácké sezony se tak průměrná denní spotřeba vody ve městě zvyšuje ze 150 až na 350 metrů krychlových. Jenže vydatnost vrtů zásobujících město v minulosti nestačila, navíc při deštích je složitá úprava povrchové vody. A právě nasazením mobilní úpravny je možné rychle navýšit kapacitu.
Ve Vyšším Brodě používali takovou, která fungovala na principu membránové filtrace. Oproti pískovým filtrům zachycovala bakterie už na prvním stupni úpravy. Další výhodou byl automatický chod a rychlá instalace na místě.
Zmíněné zařízení na úpravu vody mělo město zapůjčené na dva měsíce, aby předešlo krizovým stavům. Technologie se osvědčila, takže ji v případě potřeby může místní radnice využívat i v budoucnu.
Čerpání evropských peněz
Kvalitní vodu v co nejkratším čase má přinést nový operační program, který vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. Od září nabízí obcím čtvrt milionu korun na projektovou přípravu budoucích investičních záměrů na dodávky a úpravu pitné vody. Resort tak umožní včas nachystat dostatek kvalitních projektů, které se už od příštího roku budou moci ucházet o podporu z evropských fondů na jejich uskutečnění. V rozpočtu Státního fondu životního prostředí je připraveno celkem 250 milionů korun.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce tímto krokem resort nastartuje rychlé čerpání evropských peněz z nového programového období na léta 2021 až 2027. Zároveň více než třem stovkám obcí zajistí přístup ke kvalitní pitné vodě.
Zmiňované programové období se rozběhne v příštím roce, ale už teď mohou obce začít chystat své projektové a zadávací dokumentace na výstavbu vodovodů, úpraven vody a přivaděčů, včetně související výstavby kanalizací. Peníze potečou z nové výzvy Národního programu Životní prostředí.
Šance pro 300 obcí
"Naším dlouhodobým cílem je, aby obyvatelé obcí a měst měli přístup ke kvalitní pitné vodě. Jen v letošním roce jsme na podporu výstavby vodovodů, úpraven vody a přivaděčů mezi obce rozdělili už jednu miliardu korun. Nyní dáme šanci dalším třem stovkám obcí, kterým zafinancujeme kompletní dokumentaci nezbytnou pro zahájení těchto finančně a časově náročných projektů. O prostředky na jejich vlastní realizaci si pak obce požádají v novém Operačním programu Životní prostředí," vysvětluje Brabec.
Příjemcem dotace mohou být obce jako takové, ale také dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti a zájmová sdružení právnických osob. Žádosti je možné podávat do 29. ledna 2021 nebo do vyčerpání alokace.
"Očekáváme, že o dotace bude velký zájem, proto by obce neměly s podáním žádosti dlouho váhat. Průměrné náklady na projektovou přípravu se pohybují například u dvacetimilionového projektu kolem osmi set tisíc korun. Předpokládáme tedy, že podpoříme něco kolem tří stovek projektů a připravíme tak investice v hodnotě kolem šesti miliard korun pro rychlé a efektivní čerpání z nového operačního programu," míní ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Článek byl publikován v komerční příloze HN Budoucnost vody.
