Svět nyní masivně investuje do obnovitelných zdrojů, aby dekarbonizoval energetiku a zpomalil tak stále patrnější změny klimatu. Rostou větrné parky, solární elektrárny, zejména v Asii a Latinské Americe se budují velké vodní elektrárny. Ukazuje se ale, že bez významného příspěvku jádra nebude uhlíková neutralita zřejmě možná. Připouštět si to začínají i ekologové.

Evropská komise se dosud nerozhodla, zda jádro zařadí mezi čisté zdroje, nebo ne. Evropa je totiž v názorech na jádro rozdělená, přestože jaderná energetika zásobuje vyrobenou elektřinou přibližně třetinu Unie. Na starém kontinentě se jaderné elektrárny staví například ve Finsku, Francii, Rusku, na Slovensku či ve Velké Británii, výstavby se připravují v Česku, Bulharsku, Litvě, Maďarsku, Polsku nebo na Ukrajině. Výrazně protijaderné státy jsou naproti tomu Rakousko, Itálie, Řecko či Lucembursko a odstavení svých elektráren má naplánováno Německo.

Zbytek světa jádro podporuje. Od roku 2015 byly dostavěny jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (Baráka), v Jižní Koreji (Shin Kori 4), v Pákistánu (Chashma), v Indii (Kudankulam) či v USA (Watts Bar 2), řada bloků pak v Číně (například San-men). A další elektrárny se plánují, ve výstavbě je jich 56 v 18 zemích. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 329 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 359 682 megawattů. U stávajících jaderných elektráren se zase prodlužuje provoz, ve Spojených státech například až na 80 let.

"Zatímco před 65 lety se staly tahounem rozvoje jaderné energetiky Spojené státy a Evropa, nyní se dynamika přesunula na východ, zejména do jižní a východní Asie, která se nyní na jadernou energetiku spoléhá hodně. Mám na mysli Čínu, Indii, Jižní Koreu, možná překvapivě i Japonsko. Mimo tento region je třeba zmínit Rusko," uvedla v rozhovoru pro Pro-Energy magazín předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová s tím, že zatímco v Evropě se všechny jaderné projekty opožďují, v USA, Rusku a Číně se dokončují v podstatě včas.

Jádro je jen dočasné řešení?

Přistupovat k jádru pragmaticky a uznat jeho důležitou úlohu při boji s klimatickými změnami doporučuje Mezinárodní energetická agentura (IEA). Podle ní uspořily jaderné elektrárny za posledních 50 let přes 60 miliard tun ekvivalentu emisí CO2. Tato hodnota odpovídá téměř dvěma letům globálních emisí z celé energetiky.

Už i ekologické organizace ustupují od kritiky stávajících jaderných elektráren a prodlužování jejich provozu v řadě zemí. Začaly je tolerovat − například již několik let nepořádají demonstrace proti jádru ani protijaderné aktivistické akce a plně se soustřeďují na boj proti uhlí.

Jadernou energetiku podporuje dlouhodobě i Arnold Schwarzenegger, exguvernér Kalifornie, jejíž energetika je založena na obnovitelných zdrojích. "Samotná zelená energie nestačí k uspokojení poptávky. Potřebujeme mix. Proto jsem pro jadernou energii. Pro mě je to jedna z nejbezpečnějších metod výroby energie i pro budoucnost," řekl v rozhovoru pro rakouský deník Kronen Zeitung.

Tento nový postoj potvrdil i Jan Rovenský, energetický expert organizace Greenpeace.

"Možná vás překvapím, ale jsem přesvědčený, že jaderné elektrárny mají pro dekarbonizaci české energetiky zásadní význam. Nikoliv ovšem nové bloky prosazované vládou, ale stávající reaktory v Temelíně a Dukovanech. S jejich provozem se počítá do roku 2035 v případě Dukovan a 2050 v případě Temelína. To poskytuje dostatečný polštář pro nahrazení uhlí a postupně i jádra skutečně čistými, tedy obnovitelnými zdroji," je přesvědčen Rovenský.

Naopak nové reaktory podle něj Česku s náhradou uhlí nijak nepomohou. "I podle nejoptimističtějších odhadů totiž nebudou dokončeny před rokem 2038, tedy až poté, co bychom s uhlím měli skončit. Navíc jsou nesmyslně drahé. I z oficiálních analýz ČEZ vyplývá, že elektřina z nových fotovoltaických i větrných elektráren bude levnější, než by byla z nových reaktorů."

Podobný názor zastává i Jiří Koželouh z Hnutí Duha. "Základní role jaderné energetiky v Česku je podle mého názoru v tom, aby stávající reaktory kryly záda obnovitelným zdrojům, jejichž rozvoj ještě nějakou dobu potrvá. Z důvodu změny klimatu nelze odkládat konec uhlí nebo stavět plynové elektrárny pro běh v základním zatížení."

Jaderná energetika je každopádně podle Koželouha příliš drahá a riziková na to, aby mohla sehrát hlavní roli ve snižování emisí skleníkových plynů.

"Velký problém také je, že optimistický termín spuštění nového bloku v Dukovanech, tedy rok 2040, je příliš pozdní. V té době už rozhodně dávno nebudeme moct využívat uhlí a naopak obnovitelné zdroje mohou dosáhnout trojnásobku současné výroby," říká Jiří Koželouh.

Naopak bývalý předseda Akademie věd ČR a někdejší předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes věří v to, že v jádru mohou přijít i další inovace, například jaderná fúze. "Jsem přesvědčen, že koncem století by mohl být k dispozici nový čistý a levný zdroj. Snad to bude využití jaderné fúze, akumulace energie bude možná založena na vodíku," předpovídá Pačes.

Pro Česko s jeho možnostmi je jádro podle Pačesova názoru jedinou reálnou náhradou uhlí. "Uhlí musíme opustit, protože jeho těžitelné zásoby končí a je to špinavý a nezdravý zdroj energie, stejně jako plyn. Jen nezodpovědná vláda by založila naši energetiku na plynu, který by k nám proudil z politicky nespolehlivých zemí," tvrdí Václav Pačes.

Jedním dechem dodává, že je škoda, že unie nedokázala sjednotit energetickou politiku, kdy by oblasti, kde se energie produkuje čistě a levně − tedy sluneční na jihu a větrná na severu −, distribuovaly energii po celé Evropě.

"Země jako Česko by se mohly integrovat chytrými sítěmi, případně malými jadernými reaktory čtvrté generace, které budou mít řadu výhod oproti současným jaderným reaktorům," myslí si Pačes.

Jen nezodpovědná vláda by založila naši energetiku na plynu, který by k nám proudil z politicky nespolehlivých zemí.
Jen nezodpovědná vláda by založila naši energetiku na plynu, který by k nám proudil z politicky nespolehlivých zemí.
Foto: ČEZ

Vše na jednu kartu?

Argumenty ekologů o tom, že jaderné zdroje jsou příliš drahé, vyvrací Dana Drábová. "Je určitě možné nahradit výkon stávajících Dukovan plynovými elektrárnami, stejně jako odstavované uhelné elektrárny plynovými, ale bude to mít také své náklady. V konečném důsledku však může být elektřina z plynových elektráren i dražší než z jaderného bloku v dlouhodobém pohledu. Nemyslím stavebně, investičně je jaderná elektrárna samozřejmě mnohem dražší než plynová, ale cena kilowatthodiny z plynové elektrárny velmi závisí na ceně plynu. Pokud se zdvojnásobí cena zemního plynu, téměř se zdvojnásobí cena elektřiny z takové elektrárny, zatímco když se zdvojnásobí cena uranu, cena kilowatthodiny z jaderné elektrárny vzroste jen o 20 procent," vysvětluje Dana Drábová.

"Evropa má být v roce 2050 CO2 neutrální, to znamená konec výroby elektřiny z uhlí a klasického zemního plynu. To je dnes už dohodnuto a schváleno a Evropa již bude řešit jen to, jak tohoto cíle dosáhnout. Pobřežní země mohou při výrobě elektřiny spoléhat na velké mořské větrné elektrárny, vnitrozemské státy jako Česko ale tuto možnost nemají. Správnou kombinací tak je pro nás rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména solárních elektráren, s výstavbou nových jaderných bloků," přidává svůj pohled na budoucnost tuzemské energetiky místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

I v rámci Evropské unie je jaderná energetika stále největším zdrojem bezemisní elektřiny a také globálně bude v budoucnu hrát důležitou úlohu, dodává manažer ČEZ. Na celém světě je dnes v provozu 440 jaderných bloků a dalších více než 50 se v současné době staví. Argument, že bychom mohli do Česka větší část elektřiny dovézt, je podle něj lichý.

"Nejde jen o energetickou bezpečnost, ale po odstavení všech uhelných elektráren nemusí být v Evropě elektřiny dostatek. S rozvojem obnovitelných zdrojů samozřejmě Česko počítá a ČEZ jejich projekty připravuje, ale není možné sázet vše na jednu technologii. Chceme rozvíjet to, co umíme a čemu rozumíme. Klimatu je jedno, zda se emise ušetří výrobou z obnovitelných zdrojů nebo z jádra," říká Pavel Cyrani.

Němci neustoupí

Přestože svět i ekologické organizace berou jádro na milost, v sousedním Německu pokračují také v čase koronaviru demontáže jaderných elektráren. Naposledy v květnu technici odstřelili obě chladicí věže jaderné elektrárny Philippsburg na západě země.

Německo rozhodlo o energetické reformě směřující k obnovitelným zdrojům už v roce 2010. Po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima o rok později byl ale plán, nazývaný Energiewende, pozměněn a nově počítal i s vyřazením jaderných elektráren. Nyní v zemi zůstává v provozu pouhých šest jaderných bloků. Poslední musí být odstaveny do konce roku 2022.

Článek byl publikován jako speciální komerční projekt společnosti ČEZ v Hospodářských novinách.