Kam s ním? Věčná otázka, která trápí všechna města a obce v Česku, když dojde řeč na odpad. Ačkoliv se většina státních institucí i nestátních organizací snaží předcházet vytváření zbytečného odpadu, průměrný Čech má ve srovnání se zeměmi západní Evropy stále nadprůměrnou produkci. Zatímco v Rakousku nebo v Belgii vyprodukuje každý člověk okolo 150 kilogramů odpadu za rok, u nás se toto číslo za stejné časové období pohybuje okolo 220 kilogramů.

Taková kvanta odpadu pak pro obce představují mimořádnou zátěž, a to jak pro obecní kasu, tak pro tamní úředníky. "Hlavním problémem Česka v nakládání s odpady bylo přenesení správy až na úroveň obcí, nikoliv okresů či svazku obcí jako v zahraničí. Celý systém je proto náročnější," nastiňuje nejbolestivější potíž měst a obcí Jiří Kaňa ze spolku Arnika, který se odpady dlouhodobě zabývá.

Motivační systém

Problematice se musí věnovat mnohem více lidí, osvěta je proto daleko těžší a dochází tak k velkým rozdílům mezi obcemi. Potíže jsou i s nepřesnými daty z menších vesnic a nedaří se řešit ani případy lokalit s velkým počtem rekreačních objektů, kde vzniká až 80 procent odpadu mimo obec. "Další problém je výpočet poplatků za odpady. Zatímco v zahraničí je to stavebnice, která je složená z platby za směsný odpad, za třídění nebo například za svoz bioodpadů, v Česku to není možné. Pokud navíc bude novelou zákona o místních poplatcích zrušen paragraf, který umožňuje určitou pružnost těchto poplatků, situace se ještě zhorší. Pro obce je tak mnohem obtížnější nastavit dobrý motivační systém," dodává Kaňa.

Právě zmíněný motivační systém je podle odborníků základem úspěchu v zodpovědném nakládání s odpady a recyklací. Své o tom vědí i v moravskoslezském Fulneku. Město s 5600 obyvateli se vydalo cestou smluv s občany. "Město nepřešlo na systém poplatku na hlavu. Občané si mohou nastavit svoz tak, jak potřebují, na výběr mají z několika tarifů. Je možné si zvolit nádobu o velikosti 70 a 80 litrů nebo 110 a 120 litrů s možností vývozu například jednou za měsíc, jednou za 14 dní nebo jednou týdně. V současné době evidujeme s občany zhruba 1200 smluv," vysvětluje Pavla Maštalířová z odboru životního prostředí fulnecké radnice.

Odpadový Oscar

Ve Fulneku se kromě toho třídí papír, plasty, nápojové obaly, kovy, směsné sklo a bioodpad. Ve městě jsou rozmístěné i kontejnery na textil, elektroodpad a je tu také sběrný dvůr pro objemný a nebezpečný odpad. "Při rozmísťování kontejnerů jsme vycházeli zejména z požadavků občanů tak, aby byly kontejnery rozmístěny co nejlépe dle aktuálních potřeb a dostupnosti," podotýká Maštalířová. Koncepčními kroky a dlouhodobým zájmem o oblast odpadového hospodářství se tak Fulneku daří produkovat pouze okolo 100 kilogramů směsného odpadu za rok na osobu. Ve srovnání s průměrem zbytku republiky se jedná o poloviční číslo. Právě to byl jeden z důvodů, proč se Fulnek uvádí jako příklad dobré praxe, kterým se mohou inspirovat i ostatní obce v celé republice.

Re-use centra jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které už nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad.
Re-use centra jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které už nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad.
Foto: Shutterstock

Vedle toho se stalo město v loňském roce i vítězem v soutěži Odpadový Oscar v kategorii Města nad 5000 obyvatel. Soutěž pořádá zmíněný spolek Arnika od roku 2013 a cílem je zpopularizovat obce, v nichž se ročně vyprodukuje na osobu méně než 150 kilogramů směsného odpadu, mají vysokou úroveň recyklace a dobře motivují a komunikují s veřejností. "Situace se od prvního ročníku trochu zlepšuje. Přece jenom přibylo obcí a měst, které zavedly například motivační systém a také byly ze Státního fondu životního prostředí podpořeny projekty na podporu door to door systému, tedy třídění doma, nebo třeba na podporu domácího kompostování. Také přibylo obcí, které produkují méně směsných odpadů, z čehož usuzuji, že na více místech začali tuto oblast řešit, a to i díky informaci, že dojde ke zdražení skládkování, nebo dokonce jeho ukončení," poznamenává Jiří Kaňa.

Účinná osvěta

Jedním ze vzorů může být i Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov. Ve městě o 15 tisících obyvatelích se dlouhodobě věnují ekologické výchově dětí, mládeže i dospělých a zároveň občany ekonomicky motivují, aby produkovali co nejmenší množství odpadů. "Osvěta se provádí prostřednictvím informací zveřejňovaných v Novinách královédvorské radnice nebo na webových stránkách města. Dále vydáváme tematické materiály, pexeso, brožury," uvádí mluvčí radnice Miroslava Kameníková. Od roku 2011 město také pravidelně jednou za 14 dní vydává takzvaný "odpadový kalendář", v němž jsou uvedeny aktuální informace o možnostech předcházení vzniku a třídění odpadů z domácností. Jsou v něm vyznačeny i "odpadové akce", které se v daném roce mají konat, a také přehled plánovaných kulturních a sportovních akcí.

Dlouholetá aktivní osvěta obyvatel se městu vyplácí. V kategorii podobně velkých měst patří zdejší výsledky v oblasti odpadového hospodářství, nízké produkce směsného odpadu a vysoké úrovně recyklace k těm nejlepším z celé republiky. Občané přitom platí pouze za směsný odpad. "Sami si podle skutečné potřeby volí objem nádob a frekvenci svozu, od čehož se pak odvíjí výše poplatku. Dále se zaměřujeme na předcházení vzniku odpadů, a to podporou domácího kompostování, sběrem zachovalého textilu a obuvi pro Diakonii Broumov," dodává Kameníková. Ve městě funguje i re-use centrum, kam lidé mohou odkládat nepotřebné věci, a samozřejmostí jsou i barevné kontejnery na tříděný odpad, doplněný o pytlový sběr papíru, plastů a nápojových kartonů ve vybraných lokalitách.

Hlavním problémem Česka v nakládání s odpady je přenesení správy až na úroveň obcí, nikoliv okresů či svazku obcí jako v zahraničí.

Každý podle svého

Ne všechna města přitom jdou cíleně cestou snižování produkce odpadu. "V obci třídíme papír, plasty, sklo, kovy, textil a bioodpad. Navíc u nás nemáme zavedený paušál, každý platí pouze za přistavené nádoby. Neděláme nic speciálního, lidé přesto poctivě třídí. Nemáme ani zavedené žádné motivační bonusy," říká starostka středočeské obce Hýskov Ivana Týlová. Místní obyvatelé dostávají určitý počet pytlů na plasty, díky čemuž se snížil i podíl tohoto druhu odpadu.

Hýskov se přesto v roce 2018 stal obcí s nejnižší produkci směsného odpadu v kategorii od jednoho do pěti tisíc obyvatel ve Středočeském kraji. Navzdory tomuto ocenění si ovšem Týlová nemyslí, že by okolním obcím sloužil jejich systém vyloženě za vzor. "Každá obec to má nastaveno jinak. Čas od času se o naše výsledky někdo zajímá, ale většinou zůstávají u toho, co znají," říká. "Komunální odpad se u nás vyváží jen jedenkrát měsíčně, a to z toho důvodu, že svozová firma má pouze omezený počet techniky a musí obsloužit velký počet obcí," doplňuje.

Na tyto nedostatky upozorňují odborníci už dlouhá léta. Legislativní cíle oběhového hospodářství se tak daří naplňovat jen velmi ztěžka. "Situace v Česku je taková, že aby byly dosaženy cíle oběhového hospodářství pro rok 2025, musí dojít k poklesu produkce směsného odpadu ve většině obcí. V zahraničí tento proces trval pět až osm let a nyní mají o 100 kilogramů na osobu za rok menší produkci směsného odpadu než my," poznamenává Kaňa.

Sdílení zkušeností

Západní země tak mají před Českem náskok minimálně o 10 let. "Na začátku 90. let minulého století došlo v západní Evropě k výraznému tlaku na snižování produkce směsného odpadu v mnoha zemích, a to i díky zákazu skládkování. Tyto země mohou také řešit celou věc systémověji, existují zde kompostárny nebo re-use centra pro konkrétní lokality," vyjmenovává Kaňa.

Dosažení vytyčených cílů je tak v Česku především na obcích a městech. V Praze se rozhodli předcházet vzniku odpadu a spustili kampaň "Jde to i jinak!", která představuje obyvatelům metropole alternativy v nakládání s odpady. "Zaměřujeme se na znovupoužití a využívání alternativ − síťovky namísto igelitových tašek, opakovatelně využitelné hrnky namísto těch papírových, opakovaně použitelné nápojové lahve namísto plastových PET lahví a podobně. Vše v duchu cirkulární ekonomiky, jejímž záměrem je dostat zpět do oběhu maximum surovin," říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Menší města se také spoléhají na sebevzdělávání. "Dlouhodobě sledujeme vývoj odpadového hospodářství a inspirujeme se zejména příklady dobré praxe u jiných měst a obcí. Tyto informace získáváme například na odborných konferencích a seminářích, kde také naše zkušenosti prezentujeme," ukazuje mluvčí královédvorské radnice Miroslava Kameníková cestu, jakou se mohou radnice vydat.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.