Do jaké míry se kvůli koronavirové krizi na stavbách vašich projektů potýkáte s nedostatkem pracovníků?

Ondřej Šuch, ředitel komunikace Skanska: Nejhorší je teď už za námi − největším problémem bylo uvíznutí části našich zaměstnanců na Slovensku. To se ale podařilo vyřešit a nyní registrujeme spíš drobné problémy u subdodavatelů, kteří zaměstnávali pracovníky z Ukrajiny.

Karel Tomeček, jednatel společnosti TOMA Olomouc: V dělnických a řemeslnických profesích u nás zhruba ze 70 procent pracují zahraniční dělníci. S většinou z nich jsme se domluvili, že zůstanou po dobu krize v České republice, a pokud to situace dovolí, budou i nadále pracovat.

Petr Misauer, stavbyvedoucí Metrostav: K omezení kapacit došlo. Částečně tuto situaci řešíme přesuny kapacit z projektů, které byly v důsledku pandemie pozastaveny, případně z těch, u nichž bylo ze stejného důvodu posunuto jejich zahájení.

Kterých profesí se úbytek pracovníků dotkl nejvíce? Jedná se spíš o manuální, nebo kvalifikované síly?

Ondřej Šuch: Kolegové ze Slovenska jsou specialisté na stavbu železnic a mostů − jedná se o vysoce odborné profese, které nelze ze dne na den nahradit.

Karel Tomeček: Při rozhodování, zda zůstat či nezůstat, hrála u většiny zahraničních pracovníků roli rodinná situace dotyčného, a nikoliv jeho kvalifikace. U českých pracovníků žádný pokles nenastal.

Petr Misauer: Úbytek pracovních sil je znatelný bez rozdílu napříč všemi profesemi.

Jaké množství zahraničních dělníků na vašich stavbách po vypuknutí pandemie ubylo?

Ondřej Šuch: Celkově se jednalo, včetně subdodavatelů, o nižší stovky lidí. Postupně se je ale podařilo dostat zpět, přesunout mezi jednotlivými stavbami nebo dočasně nahradit.

Karel Tomeček: Po vypuknutí pandemie a uzavření hranic byl úbytek minimální − do pěti procent. Větší výkyv čekáme po uvolnění hranic, kdy se většina zahraničních pracovníků bude chtít jet podívat domů. Čeká nás další vlna jednání a plánování, abychom ne­ohrozili průběh stavebních prací.

Důležité bude i to, jak rychle se po otevření hranic obnoví činnost konzulátů při vyřizování programu Režim Ukrajina pro vydávání pracovních povolení.

Petr Misauer: Přesné statistiky si nevedeme. Náš hrubý odhad snížení pracovníků je do 20 procent.

Hlásí se vám v poslední době se zájmem o práci na stavbě obyvatelé ČR z těch oborů, které byly pandemií nejvíce postiženy?

Ondřej Šuch: Zvýšený zájem těchto lidí zatím neregistrujeme, uvidíme, co přinesou další měsíce.

Karel Tomeček: Extrémní nárůst poptávky po práci neevidujeme. Je to i tím, že lidé do značné míry měli dotované mzdy a neměli motivaci hledat brigády. Obecně se ale do stavebnictví lidé nehrnou. I ve stavebnictví je každá profese velmi specializovaná, důraz se klade na systémová řešení. Na ně je třeba lidi zaškolit − a to nějakou dobu trvá. Pomocný dělník je zaškolen za  týden, ale u řemeslných pozic je to otázka měsíců.

Petr Misauer: Stává se to. Spíš ale jde o ojedinělé případy, kterým vzhledem k nekvalifikovanosti dotyčných nemůžeme vyhovět.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin Reality.