Jaká budoucnost čeká české stavebnictví?

Před vypuknutím pandemie koronaviru tuzemské stavebnictví zaměstnávalo na 360 tisíc pracovníků. Vyplývá to z údajů ministerstva průmyslu a obchodu, které byly zveřejněny v prvním čtvrtletí tohoto roku. V důsledku krize spojené s nemocí covid-19 doznalo uvedené číslo radikální změny. Hlavní důvod je zřejmý: došlo k odlivu zahraničních pracovníků.

S jakými problémy se v důsledku odchodu zahraničních pracovníků v době koronakrize nyní potýká tuzemské stavebnictví? A jak se celý obor, řadící se k tahounům české ekonomiky, bude nadále vyvíjet?

"Aktuální negativní dopady koronaviru nejsou zdaleka tak dramatické jako třeba v maloobchodu, ale zřejmě nejsou konečné. To hlavní může teprve přijít. Projekty, které jsou již ve výstavbě, to znamená se stavebním povolením a zajištěným financováním, až na výjimky pokračují. Je však otázkou, co se stane se stavbami ve stadiu příprav nebo plánů. V tom má stavebnictví v současné krizi větší setrvačnost, ale zároveň nese potenciální riziko dlouhodobých následků," naznačuje budoucnost Jiří Fousek, generální ředitel architektonické, projekční a stavebně-poradenské společnosti Obermayer Helika. "Víc než samotná pandemie jsou to paradoxně územní rozhodnutí a stavební povolení, která mohou způsobit opožďování výstavby projektů," konstatuje Vladimír Dvořák, výkonný ředitel developerské společnosti YIT Stavo. "Neúměrně dlouhá doba stavebního řízení v České republice, která byla již v době před koronavirem terčem kritiky, se v době nouzového stavu ještě prodloužila a může tak znamenat významné zpožďování staveb: od bytů až po objekty občanské vybavenosti," upozorňuje Martin Svoboda, výkonný ředitel developerské společnosti JRD.

Budoucnost stavebnictví v rukou zahraničních pracovníků?

Stavebnictví jako takové si nese pověst těžké a špinavé práce, a proto lidi příliš neláká. "Češi se do dělnických a řemeslnických profesí ve stavebnictví nehrnou. Stavby tak mohou vznikat jen díky velkému množství zahraničních pracovních sil. Oproti okolním státům však česká vláda vytváří pro jejich přístup na tuzemský trh těžší podmínky," upozorňuje Martin Svoboda. Při nedostatku pracovníků na stavbách je tak v sázce budoucnost celého stavebnictví, které na sebe navíc váže řadu dalších oborů. Zahraniční pracovníci se na tuzemská staveniště do konce roku pravděpodobně v počtu před krizí nevrátí: od cesty do ČR je odrazují neustále se měnící informace, situace ohledně možnosti překračování hranic i samotné testy na koronavirus (jejich provádění, platnost i cena). Zástupci některých stavebních firem se proto obávají, že vzhledem k celkové rozestavěnosti bude Česku hrozit velký nedostatek pracovních kapacit, což s sebou přinese obrovský tlak na ekonomiku rozpracovaných i plánovaných projektů.

Klíč k efektivnímu stavebnictví

Při současné nouzi o pracovníky je nasnadě, že české stavebnictví bude muset fungovat daleko efektivněji. To obnáší například mnohem razantnější využívání prefabrikace: díky ní se může nejen snížit počet pracovníků na staveništi, ale znamená i pohodlnější (a tím vyhledávanější) práci pro dělníky ve výrobních závodech, kde prefabrikáty vznikají. Dále úsporu času a celkově vyšší kvalitu staveb. Touto cestou již v Česku u svých projektů jdou například developerské společnosti Trigema, Skanska Reality či YIT. Řada účastníků stavebního procesu se ale shoduje na tom, že všechny zaváděné prvky Stavebnictví 4.0 jsou málo platné bez digitalizace − jak na stavbách, tak i ve státní správě. Kdyby totiž stavebník nemusel s projektovou dokumentací (na papíře) obíhat příslušné úřady, ale byly by to naopak úřady, které by měly k dispozici stavební dokumentaci v digitalizované formě, nezpomalil by se v době koronaviru celý stavební proces do tak velké míry. Úředníci by se totiž mohli ke stavebnímu procesu vyjadřovat i při své práci z domova.

I v průběhu prvního pololetí, poznamenaného krizí, odstartoval prodej několika rezidenčních projektů. Jedním z nich jsou byty na návsi v pražských Dolních Měcholupech.

Foto: archiv redakce

Během na dlouhou trať je také digitalizace na samotných stavbách. Opět totiž souvisí s pracovními silami, respektive jejich kvalifikací. "Stavebnictví nekvalifikované pracovní síly pomohou jen částečně. V souvislosti s nastupující digitalizací a dalšími moderními trendy požadavky na kvalifikovanost pracovníků rostou − a zajistit ji nějakou dobu trvá," podotýká Martin Svoboda.

Na přístupu státu záleží

Česká vláda deklaruje, že po ukončení nouzového stavu chce co nejrychleji nastartovat ekonomiku, se stavebnictvím jako jedním z hnacích motorů. Jaký ale bude přístup investorů?

"Vše záleží na tempu restartování ekonomiky a víře investorů v pozitivní budoucnost. Jejich přístup se bude lišit podle oborů, v nichž podnikají. U obchodních center budou pravděpodobně vyhodnocovat situaci a zvažovat dopady krize na chování spotřebitelů. Může například dojít k úplné změně filozofie obchodních center. Bytové projekty budou mít i nadále své opodstatnění a poptávku, ale závisí na míře ochoty kupujících investovat do bydlení. Naopak logistika by mohla zažívat zvýšený zájem, a tudíž zvýšenou stavební aktivitu," konstatuje Jiří Fousek z firmy Obermayer Helika.

"Samostatnou kapitolou jsou veřejné investice. A nejedná se pouze o stokrát skloňovanou dopravní infrastrukturu. Značný deficit nastřádaný v minulých letech vznikl v oblasti nemocničních a zdravotnických staveb. V případě ekonomické recese je to ideální oblast pro podporu stavebnictví a zároveň příprava na další možné zdravotnické krize. Zatím však nevnímáme, že by stát byl na zásadní investice do zdravotnických staveb připraven, ačkoli příprava těchto projektů je jednodušší než u dopravních staveb. Právě chování státu a obcí výrazně ovlivní situaci tuzemského stavebnictví v příštím roce," uzavírá Jiří Fousek.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin Reality.