Mladou a nadšenou majitelkou firmy je Alžběta Kosařová
Studujete Českou zemědělskou univerzitu, přivedla vás k tomuto oboru rodinná tradice?
Farmařením se zabýval už praděda, jsem čtvrtá generace. Mám stále větší radost, jak se mi poznatky ze školy hodí pro mou praxi. Určitě budu v rodinné tradici pokračovat. Hodlám jít samozřejmě dál na magisterské studium. Je mi jednadvacet. Sice jsem v současné době majitelka firmy, ale zkušenosti čerpám od dalších členů rodiny.
Věnujete se mlékařině, chovu ovcí, nabízíte výborné jehněčí, pěstujete si píci. Jak to vše zvládáte?
Chceme být maximálně diverzifikováni. V Okrouhlici je mlékárna, ovce chováme v Novém Kníně, základní stádo tvoří plemeno Suffolk na prodej plemenného materiálu. Druhé stádo jsou křížené ovce určené na maso. Pracujeme na 220 hektarech, z toho 80 jsou louky a pastviny. Na 40 hektarech ornice si pěstujeme ozimy, vojtěšku a jetel. Vloni jsme zkoušeli poprvé čirok, protože Knín je ve velmi suché oblasti. Mělo to docela úspěch. Senáž si pokryjeme z vlastních zdrojů kromě předloňska, kdy byla o seno nouze všude.
Slůvko Bio máte přímo v názvu. Jde o vaši filozofii?
Ekologické hospodaření je pro nás přirozené. Chceme půdu opět předat dál, nehodláme ji devastovat. Co se týče mléčných výrobků, nepoužíváme konzervanty, dokonce ani zahušťovadla, dodržujeme tradiční přírodní metody. Mléko máme od kraviček z ekologického chovu. I tam platí jisté zásady, například se nesmí hormonálně synchronizovat říje, ve žlabu mají jen bio krmení, mají dostatek pohybu venku.
Podařilo se vám dvakrát získat značku Regionální potravina a sedmkrát KLASA, o něž pečuje Státní zemědělský intervenční fond. Jak na to?
No, vyplní se žádost, podá se… (Smích…)
To je nutný krok, ale nejspíš se ten výrobek musí i kvalitně vyrobit…
Musí chutnat nejdřív nám, pak i hodnotitelské komisi, která je při udělování certifikátů přísná. Některé recepty jsme převzali od zakladatele firmy. Jiné jsme vytvořili podle starých tradic. Základem je poctivá surovina. Je nutné neošidit postup. Nejdřív jsme prostě jen zkusili štěstí v soutěži o Regionální potravinu. Nečekali jsme takový úspěch, ale zdá se, že máme „správné chutě“. Jedna Regionálka je za třicetiprocentní smetanu ke šlehání a druhá je za Zrající sýr svaté Barbory. To je taková naše hvězda. Má Regionálku i Klasu a také ocenění z Festivalu sýr Mikulov a z Národní soutěže malých výrobců sýra. Sedm Klas je za mléko, jogurt, tvaroh, Barborku, přírodní i pařený sýr. To ale vypadá, jako když se vytahuju, a to nechci…
Jak vám ve vaší práci pomáhají podpory administrované SZIFem?
Pomáhají nám dotace Jednotné žádosti a také Programu rozvoje venkova. Já osobně jsem využila dotaci na Zahájení činnosti mladých zemědělců. Z ní jsme opravili střechu, koupili si svinovací lis na balíky a nové naháněcí ohrady. Z projektových opatření realizujeme novostavby nové mlékárny a jatek. Těšíme se do nového. Vyvíjíme nové výrobky. Biopotraviny mají budoucnost z hlediska zdraví a životního stylu, ale i proto, že nezatěžují přírodu. Těší mě, že dělám něco, co má smysl.
