Většina kupujících dnes financuje svůj vysněný byt či dům prostřednictvím hypotečního úvěru. A přestože je poptávka po koupi vlastního či investičního bytu stále vysoká, hypotéku je čím dál těžší kvůli zpřísněným podmínkám a cenám nemovitostí získat. Řada lidí si proto vlastní bydlení nemůže dovolit, nebo se jen z přesvědčení nechtějí vázat dlouholetým závazkem splácení. Pro ně je řešením nájemní bydlení. 
Touha po vlastním bydlení dnes v Česku převažuje. V historii tomu tak ale nebylo vždy. Vždyť přece většina činžovních domů na dnes tak oblíbených adresách jako jsou Dejvice, Vinohrady nebo znovuobjevený Karlín, byla vystavěna právě za účelem nájemního bydlení. Bylo běžné, že jeden byt v domě obýval majitel a ostatní byty, případně i komerční prostory, byly určeny k nájmu. Majitel se o dům i nájemníky pečlivě staral, vytvářel jakousi komunitu lidí ve svém bytovém domě. 


Bydlet v nájmu je normální

Mnoho z nás se do jisté míry stydí, má-li říct, že bydlí v nájmu. Vzpomínám si na diskusi se svou kamarádkou, která si chtěla pořídit v roce 2005 vlastní byt. Byla sama, plat měla spíše průměrný. Naspořeno neměla nic. Doporučila jsem jí, ať radši zůstane v nájmu a má možnost volby, protože v případě neschopnosti splácet hypotéku ji nejspíš nikdo nepomůže. Její názor byl, že ji nechci podpořit v jejím snu o vlastním bydlení. Vždyť je přeci „normální“ byt vlastnit. Tenkrát jí bylo 24 let. Domnívám se, že kdybych dnes vedla podobný hovor se stejně starým člověkem, jeho názor by byl jiný. Dnešní mladá generace, generace Y a Z je ovlivněna globalizací a sdílenou ekonomikou. Nechtějí se smluvně vázat, chtějí zůstat svobodní a nezávislí, chtějí mít možnost volby, časovou flexibilitu a vytvářet komunity. Mnoho z nich začíná preferovat nájemní bydlení. Bohužel, ucelené nájemní komplexy v Česku zatím chybí.


Standard i nadstandard

V zahraničí jsou nájemní bytové komplexy zcela běžné. Například v nedaleké Vídni je mnoho typů nájemních budov. Některé bytové domy jsou zcela minimalisticky řešené. V bytech je odpočinková část a sociální zařízení, komunitní část, tedy kuchyň a obývací pokoj, jsou pro všechny obyvatele společné ve spodní části domu. Naopak nájemní domy ve Finsku mají byty se vším vybavením, tedy malou kuchyňkou, obývacím pokojem a ložnicí. Společná pro všechny obyvatele je sauna, úschovna kol nebo sdílené auto. Existují ale i nájemní domy, které poskytují nadstandardní komfort. Například v Šanghaji jsou bytové komplexy vybavené bazény, posilovnami, denní službou úklidu i donášky snídaně do bytu. V Praze nelze zatím napočítat nájemní bytové komplexy ani na prstech jedné ruky.


Jen otázka času

Přestože v Česku, i vzhledem k historickému kontextu 40 let potlačování svobody a osobního vlastnictví, bude dominovat zájem o bydlení ve svém, nájemní bydlení tu začíná zažívat svou renesanci. Na růžích ovšem tato část realitního sektoru ustláno nemá. Protože povolovací procesy pro bytové domy určené k chybějícímu nájemnímu bydlení trvají stejně dlouho, jako pro jakýkoliv jiný typ budovy. Navíc v loňském roce vstoupila v platnost novela zákona o odpočtu DPH na stavební práce u bytových domů určených k nájmu, a tím de facto výstavbu projektů tohoto typu podražila. Ani právní vztah nájemce a pronajímatel zatím není v rovnováze. A ačkoliv si je hlavní město Praha vědomo nedostatečné kapacity nájemního bydlení, jakákoliv spolupráce v této oblasti, která v jiných evropských městech funguje v různých formách, je mizivá. Je ale jen otázkou času, kdy zde  začnou i přes současné bariéry vznikat nájemní bytové domy a svůj domov v nich najde nejen generace Y a Z.


Zuzana Chudoba
Head of Real Estate YIT Stavo

Text nevyjadřuje názor redakce